2020_12

世界が眠りにつくまで、

Until the world falls asleep,

Až do usnutí světa,

 

31.12.2020

さあ、まっさらな気持ちで、なにもかもをもう一度。

Now, once again everything, with brand new feeling.

Tak, ještě jednou všechno, se zcela novým pocitem.

 

30.12.2020

普遍的であることの尊さ。

A nobleness of being universal.

Drahocennost bytí univerzální.

 

29.12.2020

「難しいけれど、不可能ではない」という希望に縋って生きている。

I live on the hope which “difficult, but not impossible”.

Žiji s doufat, který “težký, ale ne nemožný”.

 

28.12.2020

勇気を差し出して、やさしさを受け取った。

I gave my courage, then I received his kindness.

Dodala jsem svou odvahu, pak jsem si dostala jeho laskavost.

 

27.12.2020

いつもより少しだけ遠くまで走ったら、いつもと少しだけ違う景色と出会った。

When I ran a little farther than usual, I came across a slightly different scenery.

Když jsem běžela trochu dál než obvykle, narazila jsem na trochu jinou scenérii.

 

26.12.2020

今よりも上手に寝付けなかった頃、自分で録音した自分の声を聞いて眠っていた時期があった。たとえ世界がどんなふうになったとしても、わたしは常にわたしと共に生きているのだという事実は、どこまでもわたしを救う。

When I couldn’t sleep better than now, there was a time when I was sleeping listening to my own recorded voice. The fact that I am always living with me, no matter what the world may look like, saves me forever.

Když jsem nemohla spát lépe než teď, byly chvíle, kdy jsem spala a poslouchala jsem svůj vlastní zaznamenaný hlas. Skutečnost, že stále žiji se mnou, bez ohledu na to, jak může svět vypadat, mě navždy zachraňuje.

 

25.12.2020

また雪が降った。外へ出て、車に積もった雪を払い落とす。そうしている間にも雪は降りつづいて、まつ毛に落ちた一粒が体温で溶けて視界が滲んだ。いずれ美しい思い出になることが約束された景色だった。

It snowed again. I went outside and wiped off the snow on my car. While doing so, the snow continued to fall, and a grain of it that fell on my eyelashes melted at my body temperature and my visibility was blurred. It was a landscape that was promised to be a beautiful memory.

Zase sněžilo. Vyšla jsem ven a otřela jsem si sníh na mém autě. Přitom sníh stále padal a tom, které spadlo na řasy, se roztavilo při mé tělesné teplotě a moje vidění bylo rozmazané. Byla to krajina, která byla slíbena bude krásná vzpomínka.

 

24.12.2020

色や形がもたらす作用について考えている。削ぎ落として生きるということ。

I’m thinking about the effects of color and shape. A sophisticated way of life.

Přemýšlím o účincích barvy a tvaru. Sofistikovaný způsob života.

 

23.12.2020

わずかな晴れ間を見逃すことなく、散歩へ出る。夕日を背負って働いている人がいて、まぶしかった。

I went for a walk without missing a slight sunny. It was dazzling because there was a person working with the setting sun on his back.

Šla jsem na procházku, aniž by mi chybělo mírné slunečno. Bylo to lesklé, protože tam byl člověk, který pracoval se zapadajícím sluncem na zádech.

 

22.12.2020

この時期特有の注意散漫さを味方につけて、思いつくことに思いつくまま取り組んだ。悪くない。

With the distraction peculiar to this period on my side, I worked on what I could think of. That’s not bad.

S rozptýlením zvláštním pro toto období na mé straně jsem pracovala na tom, co mě napadlo. To není špatné.

 

21.12.2020

まるで酩酊しているようだ。渇望するように次から次へと本を買い、乱読した。

I was as if I was intoxicated. Then I cravingly bought books one after another and read them roughly.

Byla jsem, jako bych byla opilá. Potom jsem toužebně kupovala knihy jednu po druhé a zhruba je četla.

 

20.12.2020

わたしの好きな要素を集約したらこのようになる、という曲と出会ってしまい、一日中聴いている。出会いの過程までもが完璧だった。

I came across a song that would be like this if I put together my favorite elements, and I listen to it all day long. Even the process of the encounter was perfect.

Potkala jsem s písničkou, která by byla taková, kdybych dala dohromady své oblíbené prvky, a poslouchám ji celý den. Dokonce i proces setkání byl perfektní.

 

19.12.2020

水面に手をついて、波紋を眺めながらすこしずつ、腕を深くまで浸けていく。この中に別の世界が広がっていることを知ってしまった以上、もう後には引けない。水中で自由自在に泳げるようになることなど遥か遠い未来の話で、だけどそれが決して不可能ではないということを、わたしは知っている。

I put my hand on the surface of the water and gradually immerse my arm deeply while watching the ripples. Now that I know that another world is spreading in inside there, I can’t back anymore. It’s a story of the distant future that I’ll be able to swim freely in the water, but I know it’s not impossible.

Položila jsem ruku na hladinu vody a postupně jsem sledovala vlnění a hluboce ponořil paži. Teď, když vím, že se tam uvnitř šíří jiný svět, už nemůžu ustoupit. Je to příběh vzdálené budoucnosti, že budu moci volně plavat ve vodě, ale vím, že to není nemožné.

 

18.12.2020

笑顔のまぶしいひとと出会った。その魅力を何かにたとえようとしたけれどうまくいかなくて、だからこの人はただ、この人であるというそれそのものが美しい事実なのだと思った。

I met a person who has a bright smile. I tried to express her charm to something else, but it didn’t work, so I thought that this person was just a beautiful fact in herself.

Potkala jsem osobu, která má zářivý úsměv. Snažila jsem se vyjádřit její šarm něčemu jinému, ale nefungovalo to, tak jsem si myslela, že tato osoba byla sama o sobě krásnou skutečností.

 

17.12.2020

吹雪に煽られながら外を歩いた。帰宅して、かじかむ手を溶かすように湯船に浸かる。他人の日記を読んで眠った。休日。

I walked outside while being fanned by a snowstorm. After that, I went home and soaked in a bathtub to melt my frozen hands. Then I read someone else’s diary and fell asleep. It was such a day off.

Vycházela jsem ven, zatímco mě rozdmýchávala sněhová bouře. Poté jsem šla domů a namočila se ve vaně, abych roztavila zmrzlé ruce. Pak jsem si přečetla deník někoho jiného a usnula jsem. Byl to takový den volna.

 

16.12.2020

初対面の相手から「自分のこと、好きでしょう?」と訊かれ、「はい」と即答しながら笑ってしまった。

When the person I met for the first time asked me, “You like yourself. Right?”, I immediately answered “yes” and laughed.

Když se mě člověk, kterého jsem potkala poprvé, zeptala: „Máš tě ráda, že?“, Okamžitě jsem odpověděla „ano“ a zasmála jsem se.

 

15.12.2020

雪が降った。吸い込んだ空気があまりに冷たくて、むせ返る。

It snowed. The air I breathed in was so cold that I coughed.

Sněžilo. Vzduch, který jsem dýchala, byl tak chladný, že jsem kašlala.

 

14.12.2020

よかった、何も間違っていない。報いのような、渇いた答えの羅列。

Okay, nothing is wrong. It’s a list of dry answers, like a reward.

Dobře, nic se neděje. Je to seznam suchých odpovědí, jako odměna.

 

13.12.2020

小さい頃に好きだった漫画を再読して、何も考えずに笑い続ける。大人に向けて散りばめられた冗談にただしく反応する大人としての自分に気がついて、うれしくなった。

I reread the comics I liked when I was little and keep laughing without thinking. It made me happy when I realized that I became an adult who responded properly to the jokes drawn for adults.

Přečetla jsem si komiksy, která se mi líbila, když jsem byla malá, a bez přemýšlení se směju. Potěšilo mě, když jsem si uvědomila, že jsem se stala dospělým, který správně reagovala na vtipy nakreslené pro dospělé.

 

12.12.2020

驚くべき速度で世界の解像度が上がっていく。気持ちよくて、目眩がするな。

The resolution of my world goes up at an amazing speed. It feels good and dizzy.

Rozlišení mého světa stoupá úžasnou rychlostí. Cítím se dobře a točí se mi hlava.

 

11.12.2020

うつくしいひとが歌ううつくしい曲を聴く。澄んだ歌声を身体の中に通しながら、わたしの中には男も女も住んでいて、もとより人間は男と女から作られているのだよな、と腑に落ちた。

I listened to a beautiful song sung by a beautiful person. While passing the clear singing voice through my body, I thought that both men and women lived in me, and that human beings were made up of men and women.

Poslouchala jsem krásnou píseň, kterou zpíval krásný člověk. Při průchodu jasného zpěvu hlasem mým tělem jsem si myslela, že ve mně žijí muži i ženy a že lidské bytosti jsou tvořeny muži a ženami.

 

10.12.2020

味わうことなく、作業のように一日中珈琲を飲んでいるせいで胃が痛い。自分だけが慌ただしいような気がして、悲しみをおぼえて人に連絡をしたら、みんな忙しそうで、許されたような気持ちになった。

My stomach hurts because I drink coffee without tasting all day like working. I felt like I was busy alone, and when I was sad and contacted my friends, they seemed to be busy too, so I felt forgiven.

Bolí mě žaludek, protože piju kávu bez ochutnávání celý den, jako bych pracovala. Cítila jsem se, jako bych byla zaneprázdněn sama, a když jsem byla smutná a kontaktovala své přátele, zdálo se, že jsou zaneprázdněni také, takže jsem cítila odpuštění.

 

09.12.2020

「飽き」という厄介な感覚と闘い続けている。これはもうそういう性分なのだから仕方ないと割り切れる日が、いつか来るだろうか。

I continue to fight the annoying feeling of “getting bored.” Will one day be divisible by saying, “I have that kind of personality, so I can’t help it.”

Pokračuji v boji s nepříjemným pocitem „nudit se“. Bude jednoho dne dělitelná slovy: „Mám takovou osobnost, takže si nemohu pomoci.“

 

08.12.2020

運命に導かれるままに歩いている。

I am walking as I am guided by my destiny.

Kráčím, jak se řídím svým osudem.

 

07.12.2020

冬、日の出の淋しさに思い出す景色はひとつしかない。

In winter, there is only one scenery that reminds me of the loneliness of sunrise.

V zimě existuje jen jedna scenérie, která mi připomíná osamělost východu slunce.

 

06.12.2020

ありきたりな感想だとわかっていても、高いところから見下ろす夜の街はきれいだった。ぎゅっと小さくして手元において、そのきらきらをいつでも眺められたらいいのにと思う。それができないからきれいなのだけれど。

Even though I knew it was a mundane impression, the night city overlooking from a high place was beautiful. I wish I could make it smaller and look at the glitter at hand at any time. It’s beautiful because I can’t do that.

I když jsem věděla, že to byl průměrný dojem, noční město s výhledem z vysokého místa bylo krásné. Přála bych si, abych to mohla zmenšit a kdykoli se podívat na třpyt po ruce. Je to krásné, protože to nemohu udělat.

 

05.12.2020

澄み切った集中力で、自分自身に負荷をかける。大丈夫。

I put a load on myself with a clear concentration. It’s okay.

Vyvíjela jsem na sebe tlak jasným zaměřením. To je v pořádku.

 

04.12.2020

部屋に置いている植物に水をやり、葉を撫でた。日常から切り取られた隙間のような時間。呼吸ができる場所。

I watered the plants in the room and stroked the leaves. It’s a time like a space cut out from everyday life. That’s where I can breathe.

Zalila jsem rostliny v místnosti a pohladila listy. Je to čas jako prostor vystřižený z každodenního života. Tam můžu dýchat.

 

03.12.2020

煙に守られた日。髪を切った。

A day protected by smoke. I cut my hair.

Den chráněný kouřem. Ostříhala jsem se.

 

02.12.2020

愛する人と愛する場所が今日も美しいということを知れてよかった。そうしてそれらが、面倒な悪意の下に晒されないようにかわすことが上手くなって、まるでわたしは騎士になったみたい。そうだとしたら、剣よりも楯をうまく使いたいな。

It was good to know that the place I love with my loved ones is still beautiful today. Then I got better at dodging them so that they wouldn’t be exposed to troublesome malice, and I felt like I was a knight. If so, I want to use the shield better than the sword.

Bylo dobré vědět, že místo, které miluji se svými blízkými, je i dnes krásné. Pak jsem se zlepšila ve vyhýbání se jim, aby nebyli vystaveni nepříjemné zlobě, a cítila jsem se jako rytíř. Pokud ano, chci použít štít lépe než meč.

 

01.12.2020

部屋に花を飾る余裕がないほどには切羽詰まっていて、結局いつだってこういう生き方しかできないことに呆れる。つまるところそういう自分を愛しているのだから、どうしようもないのだけれど。

These days I’m so tight that I can’t afford to decorate my room with flowers, and I’m amazed that I can only live this way at all times. After all, I don’t anything because I love myself like that.

V dnešní době jsem tak těsná že si nemohu dovolit vyzdobit svůj pokoj květinami, a jsem ohromen, že takhle mohu žít vždy. Koneckonců nic nedělám, protože se tak miluji.