世界が眠りにつくまで、

Until the world falls asleep,

Až do usnutí světa,

 

31.01.2021

夜、車を走らせていたら、気持ちの悪い月がどこまでも追いかけてきて怖かった。

When I drove at night, I was afraid, because an unpleasant moon was watching me everywhere.

Když jsem jela v noci, bála jsem se, protože nepříjemný měsíc všude sledoval mě.

 

30.01.2021

身に付ける用の水晶を買う。肌に触れるとひんやりしてきもちいい。

I got a crystal to equip. It feels good when it touches my skin.

Koupila jsem si krystal pro nošit. Cítím se dobře, když se to dotkne mé kůže.

 

29.01.2021

夕方、嵐の中を歩いた。耳がちぎれてしまいそうなほど寒くて、わたしは生きている、と思う。

I walked in the storm at dusk. It was so cold that it hurt my ears, and I was like: “I am alive”.

Kráčela jsem v bouři za soumraku. Bylo tak chladno, že mě bolely uši, a myslela jsem, že : „Jsem naživu“.

 

28.01.2021

かなしいことがあっても、きっといつか忘れてしまうのだとおもうとさみしくなる。

Even if I have something sad, I feel lonely cause I’m sure that I will forget it someday.

I když mám něco smutného, cítím se osamělá, protože jsem si jistá, že na to někdy zapomenu .

 

27.01.2021

また空に穴があいていた。

There was a hole in the sky again.

Zase na obloze byla díra.

 

26.01.2021

未だに手放すものがたくさんあって驚く。きっとこれも呼吸。

I’m surprised that I still have many things to part with. It is also breathing.

Překvapuje mě, že je ještě mnoho věcí, s co se můžu odhodit. Je to také dýchání.

 

25.01.2021

何もかもを許してしまえそうな、冬の晴れた日。窓を開けて、植物と一緒になって陽を浴びた。

It was a sunny winter day when I felt I could forgive everything. I opened the window and bathed in the sun with my plants.

Byl slunečný zimní den, kdy jsem cítila, že můžu všechno odpustit. Otevřela jsem okno a koupala se na slunci se svými rostlinami.

 

24.01.2021

筆記試験を受けた。学び舎、が持つ独特の陰気さをどうしても好きになれなかった学生時代のことを思い出し、大人になってもまったく変容のないその感覚に笑ってしまう。

I took an exam. Then I remembered my youth when I couldn’t like the unique melancholic of the “school”, and I laughed at the feeling that it has not changed at all even though I became an adult.

Měla jsem zkoušku. Pak jsem si vzpomněla na své mládí, když se mi nemohla líbit jedinečný melancholik „školy“, a zasmála jsem se pocitu, že se to vůbec nezměnilo, i když jsem dospěla.

 

23.01.2021

彼らが檻の中だと信じているここ、わたしの立っているこの場所が外の世界で、彼らが外の世界だと信じているその場所、そこが檻の中、だとしたら。

They believe that the place where I stand is “the inside of the cage”. In fact, here is “the outside”. They believe that the place where they stand is the outside. In fact, it’s the inside of the cage. If so,

Oni věří, že místo, kde stojím, je „vnitřek klece“. Ve skutečnosti „vnější svět“ je tady. Věří, že místo, kde stojí, je vnější svět. Ve skutečnosti je to vnitřek klece. Jestli to ano,

 

22.01.2021

数字の持つ魔力に魅せられて、一日中翻弄されている。

Fascinated by the magic of numbers and I’m at the mercy of them all day long.

Okouzlí mě kouzlo čísel a jsem do nich celý den blázen.

 

21.01.2021

星ふる寒い夜だった。

It was a cold night with starry sky.

To byla chladná noc s hvězdnou oblohou.

 

20.01.2021

本当はみんな、ただ自分自身を愛したいだけ。

Actually, everyone just wanna love themselves.

Vlastně, prostě všichni chtějí milovat sami sebe.

 

19.01.2021

向き合わなければいけない問題がまた増えた、と思った。けれどそれは、増えたわけではなくずっとそこにあって、わたしが気がつかなかっただけなのだ、ということに気がつく。

I thought that these issues I must face increased again. But I realized that it didn’t increase, these were actually there all the time, I just didn’t notice.

Myslela jsem, že tyto problémy, kterým musím čelit, se opět zvýšily. Ale uvědomila jsem si, že se to nezvýšilo, vlastně tam byli pořád, prostě jsem si toho nevšimla.

 

18.01.2021

朝、カーテンを開けて窓から雪を眺めていたら、部屋の中にも雪が舞っていて驚いた。よく見たら白くて小さい蛾がひらひらと飛んでいて、触ったら溶けてしまうかもしれないなと思った。

When I opened the curtains and looked at the snow from the window in the morning, I was surprised that the snow was fluttering in the room too. But then I looked closely, It was just a white small moth fluttering. I thought that it might melt if I touch it.

Když jsem ráno otevřela závěsy a dívala jsem se na sníh z okna, překvapilo mě, že sněží v místnosti taky. Ale pak jsem se podívala pozorně, byl to jenom bílý malý mol, který se třepotal. Myslela jsem si, že se to může roztát, jestli se ho dotknu.

 

17.01.2021

いい加減、母国語で本を読みたい。

Enough is enough, I wanna read a book in my mother tongue.

Už to stačí, chci si číst knihu v mateřském jazyce.

 

16.01.2021

白と黒が交互に訪れていて、角度を変えれば白が黒に、黒が白になる。それを裁いていたわたしはもういない。

White and black are visiting me alternately, and if I change the view angle, white becomes black and black becomes white. And I, who was judging it, no longer exist.

Bílá a černá navštěvují střídavě ke mě, a když změním úhel pohledu, bílá se změní na černou a černá se změní na bílou. A já, která jsem to soudila, už neexistuji.

 

15.01.2021

どんなことにも終わりは来る。

Everything will end someday.

Jednoho dne všechno bude skončit.

 

14.01.2021

膿を出すために泣いた。

I cried to get the pus out.

Plakala jsem, abych vytáhla hnis.

 

13.01.2021

自分の行為に対する結果を受け取った。停留所。

I got the result of my deeds. It’s a save point.

Dostala jsem si výsledek svých činů. Je to zastávka.

 

12.01.2021

すこしずつ、本当にすこしずつ視野が広がっていると思えて嬉しい。そして、人はきっとこれを、奇跡と呼ぶのだと思う。

I am glad that my horizons are broadened little by little, really little by little. And I guess people call this a miracle.

Jsem ráda, že se mé obzory postupně rozšiřují, opravdu trochu a trochu. A myslím, si že to lidé nazývají zázrakem.

 

11.01.2021

亡き人に向けた恋文を書き続けている。

I continue to write love letters for the person who is already not here.

Pokračuji v psaní milostných dopisů pro osobu, která už tady není.

 

10.01.2021

大人たちが疎ましいと感じる要素を排除していったら、彼女の瞳には清廉さだけが残った。

I removed from there the elements that adults feel disagreeable, then only innocence remained in her eyes.

Odstranila jsem odtamtud prvky, které dospělí cítí nepříjemně, pak v jejích očích zůstala jen nevinnost.

 

09.01.2021

零から百まで、すべての行程が抜かりなく楽しいと思える作業にずっと夢中。

From zero to a hundred, I have been crazy about the work that seems to be flawless fun.

Od nuly do stovky, pořád jsem blázen do práce, která se zdá být bezchybnou zábavou.

 

08.01.2021

持ちうる限りの体力を使い果たして、夜ごはんも食べずに寝てしまった。

I used energy as far as I could have and fell asleep without eating dinner.

Použila jsem energii, jak jen jsem mohla, a usnula jsem bez večeře.

 

07.01.2021

渡り鳥たちが集まる池の周りを散歩した。すべてが煌めいて見えた冬の日。

I took a walk around the pond where migratory birds gather. One winter day when everything looked glittering.

Prošla jsem se kolem rybníka, kde se shromažďují stěhovaví ptáci. Jednoho zimního dne, kdy všechno vypadalo třpytivě.

 

06.01.2021

とつぜん、視界が複雑な色合いに染まった空でいっぱいになり、窒息しそうになっていたことに気づく。

Suddenly my visibility filled with the intricate colors of the sky, so I noticed that I was approaching to suffocate.

Najednou se moje viditelnost naplnila složitými barvami oblohy, proto jsem si všimla, že jsem se přiblížila, abych se udusila.

 

05.01.2021

不在のひとが、目に見えるところにいないというだけで、めいめいの中には生き続けていることを実感する。生と死の境界線はいつだって曖昧で、きっとそれは救いになる。

I realized that a person who is absent is near us but living in our heart. Boundary of dead and alive is always vague, and it will be aid.

Uvědomila jsem si, že clověk, kdo teď není kolem nám ale žije na našem srdci. Hranice mrtvých a živých je vždycky nejasná, a to bude být pomoc.

 

04.01.2021

洋服を作る能力に長けていながら、本人はまず努力を纏って生きている、というような人がいる。「成長の余地を残した完全体」だ、とおもう。

There is a person who is good at making clothes, at the same time wearing effort. I guess the person is “an integer with room for growth”.

Existuje člověk, který umí dobře dámské krejčovství zároveň má na sobě úsilí. Já si myslím, že ten člověk je “dokonalý s prostorem pro růst”.

 

03.01.2021

意識のすべてを雪に奪われてしまって、抗いようのない美しさに息ができない。

My consciousness is completely fascinated by snow and I can not resist and breath its beauty.

Moje vědomí je sníh úplně fascinováno a nemůžu vzdorovat a dýchat jeho krásu.

 

02.01.2021

何かを染めてしまうのは、黒と相場が決まっていると思っていた。今までは。

Naturally, I thought that “a color which could possibly dye everything ” is black. …Until now.

Přirozeně jsem si myslela, že “barva, která muže barvit všechno” je černo. …Do teď.

 

01.01.2021

日が出る前に起きて、雪を運んで川へ落とす。くり返し、くり返し。

I got up earlier than sunrise, then I carried and threw snow into a river. Again and again.

Vstávala jsem dříve než východ slunce, pak jsem nesla a hodila sníh do řeky. Znovu a znovu.

←12.2020

02.2021