2021_03

世界が眠りにつくまで、

Until the world falls asleep,

Až do usnutí světa,

 

31.03.2021

年々落ちていく自分の視力を、愛おしく思う。なにごとも見えすぎると辛くなるよと、両目が教えてくれているみたい。

I adore my eyesight, which is getting worse and worse. It’s as if my eyes are telling me, “if you can see everything’s detail, it’s too much and we are sure that you will hurt.”

Zbožňuji svůj zrak, který se zhoršuje a zhoršuje. Je to, jako by mi mé oči říkaly: „pokud vidíš všechno, je to příliš a jsme si jisti, že tě ublíží.“

 

30.03.2021

桜を見上げた。ものごとの終わりと始まりが同時に起こる瞬間を、この花は数え切れないほど見てきたのだろうな、と思う。

I looked at the cherry blossoms. I thought that this flower has seen countless times when things ending and beginning at the same time.

Podívala jsem se na třešňové květy. Myslela jsem si, že tato květina byla nespočetněkrát svědkem v okamžiku, kdy věci končí a začínají současně.

 

29.03.2021

お風呂に入りながら泣いたら喉が渇いてどうしようもなく、涙も水分なのだということを思い出す。そしてわたしは水を飲みながら、自分が泣いていた理由をいつも忘れてしまう。繰り返し。

I cried while taking a bath and I was thirsty hopeless, so I remembered that my tears are water. Then I drink water and always forget why I was crying. Repeat.

Plakala jsem se ve vaně a strašně jsem měla žízeň, takže jsem si vzpomněla, že moje slzy jsou voda. Pak piji vodu a vždy zapomenu, proč jsem plakala. Opakovat.

 

28.03.2021

おおきなおおきな、ひとつの分岐点だった。

It was a very important turning point.

Bylo to velmi důležité rozcestí.

 

27.03.2021

山へ行き、若い芽を摘んで歩いた。目覚めを待つ冬の終わり。

I went to the mountain and picked the shoots. The end of winter waiting for awakening.

Jela jsem na horu a sbírala jsem výhonky. Konec zimy pro čekat na probuzení.

 

26.03.2021

きっとこのまま、なにも知らないまま向こう側へ行く日がいずれ訪れる。でもそれは、知ろうとする姿勢を辞して良い理由にはならない。

In the same way as now, the day will come when I will go to the other side without knowing anything. But that’s not a reason to quit trying to know.

Stejně jako teď přijde den, kdy půjdu na druhou stranu, aniž bych něco věděla. Ale to není důvod přestat se snažit vědět.

 

25.03.2021

百回同じ道を通っても、いつもなにかがちがう。

Even if I pass through the same road a hundred times, something is always different.

I když chodím stejnou ulici stokrát, vždy něco jiné.

 

24.03.2021

わたしはいつでも、こちら側からわたしを眺めている。

I’m always looking at myself from this side.

Vždy se na sama sebe dívám z této strany.

 

23.03.2021

いろいろなひとの、あらゆる言い訳を聞きたいな。

I want to listen to every excuse of different people.

Chci poslouchat každou výmluvu různých lidí.

 

22.03.2021

追憶。

Reminiscent.

Připomínající.

 

21.03.2021

雨の音を聴いている。

I’m listening to the sound of rain.

Poslouchám zvuk deště.

 

20.03.2021

久しぶりにお酒を飲む。夜が深まる味がした。

I drank after a long time. It tasted like the night was deepening.

Po dlouhé době jsem pila. Chutnalo to, jako by se noc hlubinně.

 

19.03.2021

風の中を泳いでいると、この世界はいろんな匂いからできていることに気がつく。

When I swim in the wind, I notice that the world is made up of various scents.

Když plavu ve větru, všimám si, že svět se skládá z různých vůní.

 

18.03.2021

眠りに落ちる前、遠くで踏切が鳴っているのが聞こえた。夢だろうか、と考える。それからすぐに、電車が走る音も聞こえた。これも夢だろうか。だとしたら。

Before I fell asleep, I heard a crossing bell ringing far away. I wondered, “Is this a dream?” Immediately after that, I heard a train running. Is this also a dream? If it’s so.

Než jsem usnula, zaslechla jsem v dálce zvonit železniční přejezd. Zajímalo by mě, jestli je to sen. Pak brzy jsem zaslechla zvuk vlaku, který jede. Je to také sen? Pokud je to.

 

17.03.2021

朝、歯を磨くわたしを猫が見ていた。

In the morning, my cat was watching me brushing my teeth.

Ráno moje kočka se dívala, jak si čistím zuby.

 

16.03.2021

見ているようで見ていない。聞いているようで聞いていない。もうこの器には、必要なもの以外いれない。

It looks like looking, but not looking. It looks like listening, but not listening. I put only what I need in this container.

Vypadá se to jako dívá, ale nedívá se. Vypadá to jako poslouchá, ale neposlouchá. Do tohoto nádoby dám jen to, co potřebuji.

 

15.03.2021

強さと儚さは共生できると証明したい。

I wanna prove that strength and fragility can coexist.

Chci dokázat, že síla a křehkost mohou existovat společně.

 

14.03.2021

既視感を覚えた。もしわたしがなにか、法に触れるような薬を作れるとしたら、この感覚にいつでも陥れるものがいいな。

I felt déjà vu. If I could make any illegal drugs, I would like to anytime fall into this feeling.

Cítila jsem déjà vu. Kdybych mohla vyrábět nějaké nelegální drogy, ráda bych tomuto pocitu kdykoli.

 

13.03.2021

「今日雨降るの?」「もう降ってるよ、たぶん。」

“Is it going to rain today?” “It’s already raining, maybe.”

„Dnes bude pršet?“ „Už prší, možná.“

 

12.03.2021

この花が、いつ枯れるのかいつもわからない。きっとこの花も、自分がいつ枯れるのかを知らないと思う。

I’m always not sure when this flower will die. I guess this flower also doesn’t know when it will die.

Vždy nechápu, kdy tato květina zemře. Myslím, že tato květina také neví, kdy zemře.

 

11.03.2021

希望を抱いて祈りを捧げる日。「10年か、」と声が出た。

The day to pray with hope. I muttered: “10 years,”.

Den, kdy se modlíme s nadějí. Zamumlala jsem: „10 let,“.

 

10.03.2021

夜、微睡んでいたら、外で白鳥が鳴いた。夢かもしれない。

When I was dozing at night, a swan squawked outside. It may be a dream.

Když jsem v noci dřímala, venku křičela labuť. Může to být sen.

 

09.03.2021

空と水平線の境界が溶けてなくなっていくのを久しぶりに眺めた。これを何色と呼ぶのか、わたしはまだ知らない。

I looked at the boundary between the sky and the horizon melting for the first time in a while. I still don’t know the name of this color.

Poprvé za chvíli jsem se podívala na hranici mezi oblohou a obzorem tající. Stále nevím název této barvy.

 

08.03.2021

今日はこれを日記に書こう、と思っていたことがあって、なんだったか忘れた。

I had a thing which I was thinking of writing about in my diary today, but I forgot what it was.

Dnes jsem měla ve svém deníku něco, o čem jsem chtěla psát, ale zapomněla jsem, o co jde.

 

07.03.2021

どこへも行かなかった日。夜、洗濯物を干していたら蜘蛛がカーテンの上を這っていた。

The day I didn’t go anywhere. When I hung the laundry at night, a spider was crawling on the curtain.

V den, kdy jsem nikam nešla. Když jsem v noci pověsila prádlo, plazil se na oponu pavouk.

 

06.03.2021

頭が痛くなるまで泣いた。泣いているわたしのことをひとりじめしたいから、わたしはいつも泣くときはひとりでと決めている。

I cried so much that my head hurt. I always decide to cry alone because I wanna monopolize me who is crying.

Plakala jsem tolik, že mě bolela hlava. Vždy se rozhodnu plakat sama, protože chci monopolizovat mě, kdo pláče.

 

05.03.2021

目が痒いな。

My eyes are itchy.

Oči mě svědí.

 

04.03.2021

順番に役目を終えていくものごとを静観している。一日中眠い。

I’m watching things that serve out their role. I’m sleepy all day long.

Podívám se na věci, které slouží jejich roli. Celý den jsem ospalá.

 

03.03.2021

自分のために花を買い、髪を切った。重要な休日。

I bought flowers for myself and then cut my hair. Such an important day off.

Koupila jsem si květiny pro sebe, a pak jsem ostříhala vlasy. Takové důležité volno.

 

02.03.2021

部屋に置いているちいさい木々たちが、活力に溢れていて驚く。誰も春を隠せない。

I am surprised that the small trees in my room are full of vitality. Nobody can hide spring.

Překvapuje mě, že malé stromy v mém pokoji jsou plné vitality. Nikdo nemůže skrýt jaro.

 

01.03.2021

天才が遺した奇跡の片鱗に触れた。途方もないな。

I touched a glimpse of a miracle left by a genius. It’s extraordinary.

Dotkla jsem se části zázraku, kterou zanechal génius. Je to mimořádné.

2021_02

世界が眠りにつくまで、

Until the world falls asleep,

Až do usnutí světa,

 

28.02.2021 

この香りを嗅ぐとき、わたしはきっとあなたにまた会える。

When I smell it, maybe I’ll see you again.

Když tu vůni cítím, možná se zase uvidíme.

 

27.02.2021

満月だった。月を怖いと感じる理由について考えるとき、必ず思い出す景色がある。そうして、それが果たして実際に起こった出来事なのか、それともわたし自身が作り出した記憶なのかが、いつもわからなくなる。曖昧さを孕んだ夜。

It was a full moon. Whenever I think about why I feel scared of the moon, I have a scene that I remember. Then I always don’t know if it really happened or if it was a memory I created myself. Such a vague night.

Byl úplněk. Kdykoli přemýšlím o tom, proč se bojím měsíce, mám scénu, kterou si pamatuji. Pak vždy nechápu, že jestli se to opravdu stalo, nebo jestli to byla vzpomínka, kterou jsem si vytvořila sama. Taková nejasná noc.

 

26.02.2021

雲でうっすらと隠れた月を見上げる。いつもよりは怖くない。

I looked up at the moon, which was slightly hidden in the clouds. I wasn’t scared more than usual.

Podívala jsem se nahoru na měsíc, který byl mírně skrytý v oblacích. Nebojila jsem se víc než obvykle.

 

25.02.2021

「わたしは悲しかったんだよ」ってみんなが素直に言えたら、きっと戦争は終わるだろうな。

If everyone can sincerely say “I was sad,” probably all war will end.

Jestli všichni může upřímně říci „Byl jsem smutný“, celá válka bude ukončena.

 

24.02.2021

名前のついていない場所、を探して歩いている。

I’m walking looking for an unnamed place.

Chodím hledám nejmenované místo.

 

23.02.2021

「難しいけれど、不可能ではないこと。」くりかえし。

“It’s a difficult but not impossible thing.” Repeat.

“Je to obtížná, ale není nemožná věc.” Opakování.

 

22.02.2021

まいにちたのしいな。

I’m enjoying my life.

Užívám si svůj život.

 

21.02.2021

息の止まるような失敗をして、思わず天を仰ぐ。そのまま目を閉じて、わたしがわたしに与えた一分間ですべてを元に戻した。もう一度。今度は前より遠くへ。

I got a gasp with my own mistake and looked up at the sky. I just closed my eyes and put everything back in the one minute I gave me. Well, once again. This time farther than before.

S vlastní chybou jsem zalapala po dechu a podívala se na oblohu. Jen jsem zavřela oči a vše vrátila do jedné minuty, kterou jsem mi dala. Tak, ještě jednou. Tentokrát dál než dříve.

 

20.02.2021

人が恋に落ちるときの音を集めてつくった曲を聴きたいな。

I want to listen to a song made by collecting the sounds of people falling in love.

Chci poslouchat píseň vytvořenou sbíráním zvuků, kdy se lidé zamilují.

 

19.02.2021

結局のところ、ひとりの時間を取り上げられるのが怖いのだ、わたしは。

After all, I’m scared someone will confiscate my solitude.

Koneckonců se bojím, že někdo zabaví mou samotu.

 

18.02.2021

何かを捨てて、同じだけの何かを手にする。過不足なく。

Toss something and get something just as much. It’s just enough.

Něco vyhodím a něco dostanu jako stejně. Je toho dost.

 

17.02.2021

ふりだしにもどる。

Back to square one.

Zpátky na začátek.

 

16.02.2021

ひとさじの鮮やかさに、ずっと心を奪われている。

I’m always crazy about a teaspoon of vividness.

Vždycky jsem blázen do čajové lžičky barvitost.

 

15.02.2021

死に近づけば近づくほど、生きている実感がわく。ぼんやりしていたら三日月を逃した。

When closer I get to death, the more I feel alive. I lost the crescent moon due to I was in another world.

Když jsem blíže k smrti, tím víc se cítím naživu. Ztratila jsem půlměsíc, kvůli jsem byla v jiném světě.

 

14.02.2021

春の匂いがした。

It smelled like spring.

Vonělo to jako jaro.

 

13.02.2021

暗闇に浮かぶ光の正体が灯台のそれだと気がつくまで、時間がかかった。

It took me some time to realize that the light in the dark was the lighthouse.

Trvalo mi několik čas, než jsem si uvědomila, že světlo ve tmě je maják.

 

12.02.2021

ふと、涙が出るほど恋しくなる女の子が何人もいる。そうしてそのうちの何人かには、きっともう二度と会うことはないのだと思う。わたしは泣く理由を探しているのかもしれない。

I miss my girlfriends and sometimes cry. I’m sure I’ll never see some of them again. I may be looking for a reason to cry.

Chybí mi moje přítelkyní a někdy plakám. Záloveň si myslím, že se některé z nich už nikdy neuvidím. Možná hledám důvod k pláči.

 

11.02.2021

遠くに見える目的地のことを思う。そこにたどり着く頃のわたしはきっと、もっと遠くを見つめているのだろうとも思う。

I think of a goal that can be seen far away. When I get there, I’m sure I’m looking farther.

Myslím na cíl, který lze vidět daleko. Jsem si jistá, že když se to dostanu, vidím více dál.

 

10.02.2021

常識を破壊していく作業は気持ちがいいな。

The work of destroying “common sense” feels good.

Práce na zničení „zdravého rozumu“ se cítím dobře.

 

09.02.2021

右手首が痛い。

My right wrist hurts.

Bolí mě pravé zápěstí.

 

08.02.2021

久しぶりに母国語で本を読み、驚くべき速さで読み終えてしまう。幸福な時間だった。想像していたよりもずっと。

I read a book in my mother tongue for the first time in a while and finished reading it at an amazing speed. It was a much happier time than I had imagined.

Přečetla jsem knihu v mateřském jazyce poprvé za čas a dočetla ji úžasnou rychlostí. Bylo to mnohem šťastnější období, než jsem si představovala.

 

07.02.2021

珈琲の温度を変える瞬間を見逃したくないな。

I don’t wanna miss the moment when I’ll change the temperature of coffee.

Nechci nechat ujít okamžik, kdy změním teplotu kávy.

 

06.02.2021

きっともう、見つからない。名前のついていない病も、何の病にかかっていない人も。

I’m sure that can’t find an unnamed illness or anyone without any illness.

Jsem si jistá, že nenajde nepojmenovanou nemoc nebo nikoho bez jakékoli nemoci.

 

05.02.2021

洗濯物をたたむ時間に、気持ちの安寧を委ねている。

I feel stable when I fold the laundry.

Když skládám prádlo, cítím se stabilní.

 

04.02.2021

「本人」の範囲について考えている。

I am thinking about the sphere of “individual”.

Mám na mysli rámec „jednotlivce“.

 

03.02.2021

去年のこの時期も、きっと同じものを見つめていた。

I’m sure I was staring at the same things at this time last year.

Jsem si jistá, že jsem v té době loni hleděla na stejné věci.

 

02.02.2021

季節の変わり目。日記を読み返すと、自分がとてもさみしい人のようで笑ってしまう。

The turn of the season. When I read back my diary, laughed cause I felt myself like a very lonely person.

Přelom sezóny. Když jsem četla svůj diář, zasmála se, protože jsem se cítila jako velmi osamělý člověk.

 

01.02.2021

手放し続けた一日。

It was a day of letting go of things.

Byl jeden den pouštění věcí.

2021_01

世界が眠りにつくまで、

Until the world falls asleep,

Až do usnutí světa,

 

31.01.2021

夜、車を走らせていたら、月がどこまでも追いかけてきて怖かった。

When I drove at night, I was afraid, because the moon was watching me everywhere.

Když jsem jela v noci, bála jsem se, protože měsíc všude sledoval mě.

 

30.01.2021

身に付ける用の水晶を買う。肌に触れるとひんやりしてきもちいい。

I got a crystal to equip. It feels good when it touches my skin.

Koupila jsem si krystal pro nošit. Cítím se dobře, když se to dotkne mé kůže.

 

29.01.2021

夕方、嵐の中を歩いた。耳がちぎれてしまいそうなほど寒くて、わたしは生きている、と思う。

I walked in the storm at dusk. It was so cold that it hurt my ears, and I was like: “I am alive”.

Kráčela jsem v bouři za soumraku. Bylo tak chladno, že mě bolely uši, a myslela jsem, že : „Jsem naživu“.

 

28.01.2021

かなしいことがあっても、きっといつか忘れてしまうのだとおもうとさみしくなる。

Even if I have something sad, I feel lonely cause I’m sure that I will forget it someday.

I když mám něco smutného, cítím se osamělá, protože jsem si jistá, že na to někdy zapomenu .

 

27.01.2021

また空に穴があいていた。

There was a hole in the sky again.

Zase na obloze byla díra.

 

26.01.2021

未だに手放すものがたくさんあって驚く。きっとこれも呼吸。

I’m surprised that I still have many things to part with. It is also breathing.

Překvapuje mě, že je ještě mnoho věcí, s co se můžu odhodit. Je to také dýchání.

 

25.01.2021

何もかもを許してしまえそうな、冬の晴れた日。窓を開けて、植物と一緒になって陽を浴びた。

It was a sunny winter day when I felt I could forgive everything. I opened the window and bathed in the sun with my plants.

Byl slunečný zimní den, kdy jsem cítila, že můžu všechno odpustit. Otevřela jsem okno a koupala se na slunci se svými rostlinami.

 

24.01.2021

筆記試験を受けた。学び舎、が持つ独特の陰気さをどうしても好きになれなかった学生時代のことを思い出し、大人になってもまったく変容のないその感覚に笑ってしまう。

I took an exam. Then I remembered my youth when I couldn’t like the unique melancholic of the “school”, and I laughed at the feeling that it has not changed at all even though I became an adult.

Měla jsem zkoušku. Pak jsem si vzpomněla na své mládí, když se mi nemohla líbit jedinečný melancholik „školy“, a zasmála jsem se pocitu, že se to vůbec nezměnilo, i když jsem dospěla.

 

23.01.2021

彼らが檻の中だと信じているここ、わたしの立っているこの場所が外の世界で、彼らが外の世界だと信じているその場所、そこが檻の中、だとしたら。

They believe that the place where I stand is “the inside of the cage”. In fact, here is “the outside”. They believe that the place where they stand is the outside. In fact, it’s the inside of the cage. If so,

Oni věří, že místo, kde stojím, je „vnitřek klece“. Ve skutečnosti „vnější svět“ je tady. Věří, že místo, kde stojí, je vnější svět. Ve skutečnosti je to vnitřek klece. Jestli to ano,

 

22.01.2021

数字の持つ魔力に魅せられて、一日中翻弄されている。

Fascinated by the magic of numbers and I’m at the mercy of them all day long.

Okouzlí mě kouzlo čísel a jsem do nich celý den blázen.

 

21.01.2021

星ふる寒い夜だった。

It was a cold night with starry sky.

To byla chladná noc s hvězdnou oblohou.

 

20.01.2021

本当はみんな、ただ自分自身を愛したいだけ。

Actually, everyone just wanna love themselves.

Vlastně, prostě všichni chtějí milovat sami sebe.

 

19.01.2021

向き合わなければいけない問題がまた増えた、と思った。けれどそれは、増えたわけではなくずっとそこにあって、わたしが気がつかなかっただけなのだ、ということに気がつく。

I thought that these issues I must face increased again. But I realized that it didn’t increase, these were actually there all the time, I just didn’t notice.

Myslela jsem, že tyto problémy, kterým musím čelit, se opět zvýšily. Ale uvědomila jsem si, že se to nezvýšilo, vlastně tam byli pořád, prostě jsem si toho nevšimla.

 

18.01.2021

朝、カーテンを開けて窓から雪を眺めていたら、部屋の中にも雪が舞っていて驚いた。よく見たら白くて小さい蛾がひらひらと飛んでいて、触ったら溶けてしまうかもしれないなと思った。

When I opened the curtains and looked at the snow from the window in the morning, I was surprised that the snow was fluttering in the room too. But then I looked closely, It was just a white small moth fluttering. I thought that it might melt if I touch it.

Když jsem ráno otevřela závěsy a dívala jsem se na sníh z okna, překvapilo mě, že sněží v místnosti taky. Ale pak jsem se podívala pozorně, byl to jenom bílý malý mol, který se třepotal. Myslela jsem si, že se to může roztát, jestli se ho dotknu.

 

17.01.2021

いい加減、母国語で本を読みたい。

Enough is enough, I wanna read a book in my mother tongue.

Už to stačí, chci si číst knihu v mateřském jazyce.

 

16.01.2021

白と黒が交互に訪れていて、角度を変えれば白が黒に、黒が白になる。それを裁いていたわたしはもういない。

White and black are visiting me alternately, and if I change the view angle, white becomes black and black becomes white. And I, who was judging it, no longer exist.

Bílá a černá navštěvují střídavě ke mě, a když změním úhel pohledu, bílá se změní na černou a černá se změní na bílou. A já, která jsem to soudila, už neexistuji.

 

15.01.2021

どんなことにも終わりは来る。

Everything will end someday.

Jednoho dne všechno bude skončit.

 

14.01.2021

膿を出すために泣いた。

I cried to get the pus out.

Plakala jsem, abych vytáhla hnis.

 

13.01.2021

自分の行為に対する結果を受け取った。停留所。

I got the result of my deeds. It’s a save point.

Dostala jsem si výsledek svých činů. Je to zastávka.

 

12.01.2021

すこしずつ、本当にすこしずつ視野が広がっていると思えて嬉しい。そして、人はきっとこれを、奇跡と呼ぶのだと思う。

I am glad that my horizons are broadened little by little, really little by little. And I guess people call this a miracle.

Jsem ráda, že se mé obzory postupně rozšiřují, opravdu trochu a trochu. A myslím, si že to lidé nazývají zázrakem.

 

11.01.2021

亡き人に向けた恋文を書き続けている。

I continue to write love letters for the person who is already not here.

Pokračuji v psaní milostných dopisů pro osobu, která už tady není.

 

10.01.2021

大人たちが疎ましいと感じる要素を排除していったら、彼女の瞳には清廉さだけが残った。

I removed from there the elements that adults feel disagreeable, then only innocence remained in her eyes.

Odstranila jsem odtamtud prvky, které dospělí cítí nepříjemně, pak v jejích očích zůstala jen nevinnost.

 

09.01.2021

零から百まで、すべての行程が抜かりなく楽しいと思える作業にずっと夢中。

From zero to a hundred, I have been crazy about the work that seems to be flawless fun.

Od nuly do stovky, pořád jsem blázen do práce, která se zdá být bezchybnou zábavou.

 

08.01.2021

持ちうる限りの体力を使い果たして、夜ごはんも食べずに寝てしまった。

I used energy as far as I could have and fell asleep without eating dinner.

Použila jsem energii, jak jen jsem mohla, a usnula jsem bez večeře.

 

07.01.2021

渡り鳥たちが集まる池の周りを散歩した。すべてが煌めいて見えた冬の日。

I took a walk around the pond where migratory birds gather. One winter day when everything looked glittering.

Prošla jsem se kolem rybníka, kde se shromažďují stěhovaví ptáci. Jednoho zimního dne, kdy všechno vypadalo třpytivě.

 

06.01.2021

とつぜん、視界が複雑な色合いに染まった空でいっぱいになり、窒息しそうになっていたことに気づく。

Suddenly my visibility filled with the intricate colors of the sky, so I noticed that I was approaching to suffocate.

Najednou se moje viditelnost naplnila složitými barvami oblohy, proto jsem si všimla, že jsem se přiblížila, abych se udusila.

 

05.01.2021

不在のひとが、目に見えるところにいないというだけで、めいめいの中には生き続けていることを実感する。生と死の境界線はいつだって曖昧で、きっとそれは救いになる。

I realized that a person who is absent is near us but living in our heart. Boundary of dead and alive is always vague, and it will be aid.

Uvědomila jsem si, že clověk, kdo teď není kolem nám ale žije na našem srdci. Hranice mrtvých a živých je vždycky nejasná, a to bude být pomoc.

 

04.01.2021

洋服を作る能力に長けていながら、本人はまず努力を纏って生きている、というような人がいる。「成長の余地を残した完全体」だ、とおもう。

There is a person who is good at making clothes, at the same time wearing effort. I guess the person is “an integer with room for growth”.

Existuje člověk, který umí dobře dámské krejčovství zároveň má na sobě úsilí. Já si myslím, že ten člověk je “dokonalý s prostorem pro růst”.

 

03.01.2021

意識のすべてを雪に奪われてしまって、抗いようのない美しさに息ができない。

My consciousness is completely fascinated by snow and I can not resist and breath its beauty.

Moje vědomí je sníh úplně fascinováno a nemůžu vzdorovat a dýchat jeho krásu.

 

02.01.2021

何かを染めてしまうのは、黒と相場が決まっていると思っていた。今までは。

Naturally, I thought that “a color which could possibly dye everything ” is black. …Until now.

Přirozeně jsem si myslela, že “barva, která muže barvit všechno” je černo. …Do teď.

 

01.01.2021

日が出る前に起きて、雪を運んで川へ落とす。くり返し、くり返し。

I got up earlier than sunrise, then I carried and threw snow into a river. Again and again.

Vstávala jsem dříve než východ slunce, pak jsem nesla a hodila sníh do řeky. Znovu a znovu.

2020_12

世界が眠りにつくまで、

Until the world falls asleep,

Až do usnutí světa,

 

31.12.2020

さあ、まっさらな気持ちで、なにもかもをもう一度。

Now, once again everything, with brand new feeling.

Tak, ještě jednou všechno, se zcela novým pocitem.

 

30.12.2020

普遍的であることの尊さ。

A nobleness of being universal.

Drahocennost bytí univerzální.

 

29.12.2020

「難しいけれど、不可能ではない」という希望に縋って生きている。

I live on the hope which “difficult, but not impossible”.

Žiji s doufat, který “težký, ale ne nemožný”.

 

28.12.2020

勇気を差し出して、やさしさを受け取った。

I gave my courage, then I received his kindness.

Dodala jsem svou odvahu, pak jsem si dostala jeho laskavost.

 

27.12.2020

いつもより少しだけ遠くまで走ったら、いつもと少しだけ違う景色と出会った。

When I ran a little farther than usual, I came across a slightly different scenery.

Když jsem běžela trochu dál než obvykle, narazila jsem na trochu jinou scenérii.

 

26.12.2020

今よりも上手に寝付けなかった頃、自分で録音した自分の声を聞いて眠っていた時期があった。たとえ世界がどんなふうになったとしても、わたしは常にわたしと共に生きているのだという事実は、どこまでもわたしを救う。

When I couldn’t sleep better than now, there was a time when I was sleeping listening to my own recorded voice. The fact that I am always living with me, no matter what the world may look like, saves me forever.

Když jsem nemohla spát lépe než teď, byly chvíle, kdy jsem spala a poslouchala jsem svůj vlastní zaznamenaný hlas. Skutečnost, že stále žiji se mnou, bez ohledu na to, jak může svět vypadat, mě navždy zachraňuje.

 

25.12.2020

また雪が降った。外へ出て、車に積もった雪を払い落とす。そうしている間にも雪は降りつづいて、まつ毛に落ちた一粒が体温で溶けて視界が滲んだ。いずれ美しい思い出になることが約束された景色だった。

It snowed again. I went outside and wiped off the snow on my car. While doing so, the snow continued to fall, and a grain of it that fell on my eyelashes melted at my body temperature and my visibility was blurred. It was a landscape that was promised to be a beautiful memory.

Zase sněžilo. Vyšla jsem ven a otřela jsem si sníh na mém autě. Přitom sníh stále padal a tom, které spadlo na řasy, se roztavilo při mé tělesné teplotě a moje vidění bylo rozmazané. Byla to krajina, která byla slíbena bude krásná vzpomínka.

 

24.12.2020

色や形がもたらす作用について考えている。削ぎ落として生きるということ。

I’m thinking about the effects of color and shape. A sophisticated way of life.

Přemýšlím o účincích barvy a tvaru. Sofistikovaný způsob života.

 

23.12.2020

わずかな晴れ間を見逃すことなく、散歩へ出る。夕日を背負って働いている人がいて、まぶしかった。

I went for a walk without missing a slight sunny. It was dazzling because there was a person working with the setting sun on his back.

Šla jsem na procházku, aniž by mi chybělo mírné slunečno. Bylo to lesklé, protože tam byl člověk, který pracoval se zapadajícím sluncem na zádech.

 

22.12.2020

この時期特有の注意散漫さを味方につけて、思いつくことに思いつくまま取り組んだ。悪くない。

With the distraction peculiar to this period on my side, I worked on what I could think of. That’s not bad.

S rozptýlením zvláštním pro toto období na mé straně jsem pracovala na tom, co mě napadlo. To není špatné.

 

21.12.2020

まるで酩酊しているようだ。渇望するように次から次へと本を買い、乱読した。

I was as if I was intoxicated. Then I cravingly bought books one after another and read them roughly.

Byla jsem, jako bych byla opilá. Potom jsem toužebně kupovala knihy jednu po druhé a zhruba je četla.

 

20.12.2020

わたしの好きな要素を集約したらこのようになる、という曲と出会ってしまい、一日中聴いている。出会いの過程までもが完璧だった。

I came across a song that would be like this if I put together my favorite elements, and I listen to it all day long. Even the process of the encounter was perfect.

Potkala jsem s písničkou, která by byla taková, kdybych dala dohromady své oblíbené prvky, a poslouchám ji celý den. Dokonce i proces setkání byl perfektní.

 

19.12.2020

水面に手をついて、波紋を眺めながらすこしずつ、腕を深くまで浸けていく。この中に別の世界が広がっていることを知ってしまった以上、もう後には引けない。水中で自由自在に泳げるようになることなど遥か遠い未来の話で、だけどそれが決して不可能ではないということを、わたしは知っている。

I put my hand on the surface of the water and gradually immerse my arm deeply while watching the ripples. Now that I know that another world is spreading in inside there, I can’t back anymore. It’s a story of the distant future that I’ll be able to swim freely in the water, but I know it’s not impossible.

Položila jsem ruku na hladinu vody a postupně jsem sledovala vlnění a hluboce ponořil paži. Teď, když vím, že se tam uvnitř šíří jiný svět, už nemůžu ustoupit. Je to příběh vzdálené budoucnosti, že budu moci volně plavat ve vodě, ale vím, že to není nemožné.

 

18.12.2020

笑顔のまぶしいひとと出会った。その魅力を何かにたとえようとしたけれどうまくいかなくて、だからこの人はただ、この人であるというそれそのものが美しい事実なのだと思った。

I met a person who has a bright smile. I tried to express her charm to something else, but it didn’t work, so I thought that this person was just a beautiful fact in herself.

Potkala jsem osobu, která má zářivý úsměv. Snažila jsem se vyjádřit její šarm něčemu jinému, ale nefungovalo to, tak jsem si myslela, že tato osoba byla sama o sobě krásnou skutečností.

 

17.12.2020

吹雪に煽られながら外を歩いた。帰宅して、かじかむ手を溶かすように湯船に浸かる。他人の日記を読んで眠った。休日。

I walked outside while being fanned by a snowstorm. After that, I went home and soaked in a bathtub to melt my frozen hands. Then I read someone else’s diary and fell asleep. It was such a day off.

Vycházela jsem ven, zatímco mě rozdmýchávala sněhová bouře. Poté jsem šla domů a namočila se ve vaně, abych roztavila zmrzlé ruce. Pak jsem si přečetla deník někoho jiného a usnula jsem. Byl to takový den volna.

 

16.12.2020

初対面の相手から「自分のこと、好きでしょう?」と訊かれ、「はい」と即答しながら笑ってしまった。

When the person I met for the first time asked me, “You like yourself. Right?”, I immediately answered “yes” and laughed.

Když se mě člověk, kterého jsem potkala poprvé, zeptala: „Máš tě ráda, že?“, Okamžitě jsem odpověděla „ano“ a zasmála jsem se.

 

15.12.2020

雪が降った。吸い込んだ空気があまりに冷たくて、むせ返る。

It snowed. The air I breathed in was so cold that I coughed.

Sněžilo. Vzduch, který jsem dýchala, byl tak chladný, že jsem kašlala.

 

14.12.2020

よかった、何も間違っていない。報いのような、渇いた答えの羅列。

Okay, nothing is wrong. It’s a list of dry answers, like a reward.

Dobře, nic se neděje. Je to seznam suchých odpovědí, jako odměna.

 

13.12.2020

小さい頃に好きだった漫画を再読して、何も考えずに笑い続ける。大人に向けて散りばめられた冗談にただしく反応する大人としての自分に気がついて、うれしくなった。

I reread the comics I liked when I was little and keep laughing without thinking. It made me happy when I realized that I became an adult who responded properly to the jokes drawn for adults.

Přečetla jsem si komiksy, která se mi líbila, když jsem byla malá, a bez přemýšlení se směju. Potěšilo mě, když jsem si uvědomila, že jsem se stala dospělým, který správně reagovala na vtipy nakreslené pro dospělé.

 

12.12.2020

驚くべき速度で世界の解像度が上がっていく。気持ちよくて、目眩がするな。

The resolution of my world goes up at an amazing speed. It feels good and dizzy.

Rozlišení mého světa stoupá úžasnou rychlostí. Cítím se dobře a točí se mi hlava.

 

11.12.2020

うつくしいひとが歌ううつくしい曲を聴く。澄んだ歌声を身体の中に通しながら、わたしの中には男も女も住んでいて、もとより人間は男と女から作られているのだよな、と腑に落ちた。

I listened to a beautiful song sung by a beautiful person. While passing the clear singing voice through my body, I thought that both men and women lived in me, and that human beings were made up of men and women.

Poslouchala jsem krásnou píseň, kterou zpíval krásný člověk. Při průchodu jasného zpěvu hlasem mým tělem jsem si myslela, že ve mně žijí muži i ženy a že lidské bytosti jsou tvořeny muži a ženami.

 

10.12.2020

味わうことなく、作業のように一日中珈琲を飲んでいるせいで胃が痛い。自分だけが慌ただしいような気がして、悲しみをおぼえて人に連絡をしたら、みんな忙しそうで、許されたような気持ちになった。

My stomach hurts because I drink coffee without tasting all day like working. I felt like I was busy alone, and when I was sad and contacted my friends, they seemed to be busy too, so I felt forgiven.

Bolí mě žaludek, protože piju kávu bez ochutnávání celý den, jako bych pracovala. Cítila jsem se, jako bych byla zaneprázdněn sama, a když jsem byla smutná a kontaktovala své přátele, zdálo se, že jsou zaneprázdněni také, takže jsem cítila odpuštění.

 

09.12.2020

「飽き」という厄介な感覚と闘い続けている。これはもうそういう性分なのだから仕方ないと割り切れる日が、いつか来るだろうか。

I continue to fight the annoying feeling of “getting bored.” Will one day be divisible by saying, “I have that kind of personality, so I can’t help it.”

Pokračuji v boji s nepříjemným pocitem „nudit se“. Bude jednoho dne dělitelná slovy: „Mám takovou osobnost, takže si nemohu pomoci.“

 

08.12.2020

運命に導かれるままに歩いている。

I am walking as I am guided by my destiny.

Kráčím, jak se řídím svým osudem.

 

07.12.2020

冬、日の出の淋しさに思い出す景色はひとつしかない。

In winter, there is only one scenery that reminds me of the loneliness of sunrise.

V zimě existuje jen jedna scenérie, která mi připomíná osamělost východu slunce.

 

06.12.2020

ありきたりな感想だとわかっていても、高いところから見下ろす夜の街はきれいだった。ぎゅっと小さくして手元において、そのきらきらをいつでも眺められたらいいのにと思う。それができないからきれいなのだけれど。

Even though I knew it was a mundane impression, the night city overlooking from a high place was beautiful. I wish I could make it smaller and look at the glitter at hand at any time. It’s beautiful because I can’t do that.

I když jsem věděla, že to byl průměrný dojem, noční město s výhledem z vysokého místa bylo krásné. Přála bych si, abych to mohla zmenšit a kdykoli se podívat na třpyt po ruce. Je to krásné, protože to nemohu udělat.

 

05.12.2020

澄み切った集中力で、自分自身に負荷をかける。大丈夫。

I put a load on myself with a clear concentration. It’s okay.

Vyvíjela jsem na sebe tlak jasným zaměřením. To je v pořádku.

 

04.12.2020

部屋に置いている植物に水をやり、葉を撫でた。日常から切り取られた隙間のような時間。呼吸ができる場所。

I watered the plants in the room and stroked the leaves. It’s a time like a space cut out from everyday life. That’s where I can breathe.

Zalila jsem rostliny v místnosti a pohladila listy. Je to čas jako prostor vystřižený z každodenního života. Tam můžu dýchat.

 

03.12.2020

煙に守られた日。髪を切った。

A day protected by smoke. I cut my hair.

Den chráněný kouřem. Ostříhala jsem se.

 

02.12.2020

愛する人と愛する場所が今日も美しいということを知れてよかった。そうしてそれらが、面倒な悪意の下に晒されないようにかわすことが上手くなって、まるでわたしは騎士になったみたい。そうだとしたら、剣よりも楯をうまく使いたいな。

It was good to know that the place I love with my loved ones is still beautiful today. Then I got better at dodging them so that they wouldn’t be exposed to troublesome malice, and I felt like I was a knight. If so, I want to use the shield better than the sword.

Bylo dobré vědět, že místo, které miluji se svými blízkými, je i dnes krásné. Pak jsem se zlepšila ve vyhýbání se jim, aby nebyli vystaveni nepříjemné zlobě, a cítila jsem se jako rytíř. Pokud ano, chci použít štít lépe než meč.

 

01.12.2020

部屋に花を飾る余裕がないほどには切羽詰まっていて、結局いつだってこういう生き方しかできないことに呆れる。つまるところそういう自分を愛しているのだから、どうしようもないのだけれど。

These days I’m so tight that I can’t afford to decorate my room with flowers, and I’m amazed that I can only live this way at all times. After all, I don’t anything because I love myself like that.

V dnešní době jsem tak těsná že si nemohu dovolit vyzdobit svůj pokoj květinami, a jsem ohromen, že takhle mohu žít vždy. Koneckonců nic nedělám, protože se tak miluji.

2020_11

世界が眠りにつくまで、

Until the world falls asleep,

Až do usnutí světa,

 

30.11.2020

爪を切った。

I cut my nails.

Ostříhala jsem si nehty.

 

29.11.2020

あのときほどの孤独は、もう二度と手に入らないのだという瞬間のことを思い出す。淋しさと嬉しさが半分ずつ。いや、淋しさがすこし勝つ。

I remember the moment when I could never get the loneliness of that time again. Half the loneliness and half the joy. No, loneliness wins a little.

Vzpomínám si na okamžik, kdy jsem už nikdy nemohla znovu získat tu samotu. To polovina osamělosti a polovina radosti. Ne, osamělost trochu vyhrává.

 

28.11.2020

運命を試して遊んでいる。

I’m playing with my destiny.

Hraji si se svým osudem.

 

27.11.2020

朝日の中、枯葉のじゅうたんの上を歩いて、もう何も要らないと思った。

In the morning sun, I walked on the carpet of fallen leaves and thought I didn’t need anything anymore.

Za ranního slunce jsem kráčela po koberci spadaného listí a myslela jsem si, že už nic nepotřebuji.

 

26.11.2020

ときどき、誰かを置き去りにしてしまうことがある。昔のわたしはそういうことに、いちいち悲しみを覚えていたりしたのかもしれない。それすらももう、覚えていないけれど。

Sometimes I leave someone behind. In the old days, I may have been saddened by such things. But I don’t even remember that anymore.

Někdy někoho nechám za sebou. Za starých časů mě možná takové věci zarmoutily. Ale už si to ani nepamatuji.

 

25.11.2020

新鮮な空気を吸い込んで、知らない誰かが死んでしまったことを忘れてしまう。肺に入れた空気を使って音程の高い曲を歌い、他人がわたしに向けているはずの負の感情をなかったことにしてしまう。そういうわたし自身のことを、あまりにも冷たくて、ありえないほど美しいと思う。

I breathed in fresh air and forgot that someone I didn’t know had died. I used the air in my lungs to sing high-pitched songs, leaving me with no negative emotions that others should have directed at me. I find myself so cold and impossibly beautiful.

Nadechla jsem se čerstvého vzduchu a zapomněla jsem, že zemřel někdo, koho jsem neznala. Vzduch v plicích jsem použila k zpěvu vysokých písní, proto mi nedocházelo k žádným negativním emocím, které by na mě měli ostatní mířit. Připadá mi tak chladná a neuvěřitelně krásná.

 

24.11.2020

ここのところの道化師は、英雄と悪者の間を走り回っていて、ひどく忙しい。

The clown these days are terribly busy running around between a hero and a bad guy.

Klaun je v dnešní době strašně zaneprázdněný běháním mezi hrdinou a padouchem.

 

23.11.2020

自分の感覚以外に信じられるものがなくて、心地いい。

It’s comfortable because I can’t believe anything other than my own feelings.

Je to pohodlné, protože nemohu věřit ničemu jinému než svým vlastním pocitům.

 

22.11.2020

明日が来る保証なんてない。当たり前のことなど、何もないのだ。ほんとうに。

There is no guarantee that tomorrow will come. There is nothing obvious. Really.

Neexistuje žádná záruka, že zítra přijde. Není nic zjevného. Opravdu.

 

21.11.2020

装いが気持ちをただしてくれることは、たしかにある。おのずと背筋が伸びるような洋服を数着買った今日、軽やかに心が救われた。

It’s true that the outfit makes me feel good. Today, when I bought a few clothes that stretch my spine, my heart was lightly saved.

Je pravda, že díky oblečení se cítím dobře. Dnes, když jsem si koupila několik šatů, které mi protahují páteř, bylo mé srdce lehce zachráněno.

 

20.11.2020

光を追いかける前は自分が何に夢中だったのか、もう思い出せない。

Before chasing the light, I can’t remember what I was crazy about.

Než jsem pronásledovala světlo, už si nepamatuji, do čeho jsem byla blázen.

 

19.11.2020

人とよく連絡を取った週。すべてがあまりにもうまくいきすぎて、少しだけ怯む。

It was a week when I got in touch with my friends a lot. Everything go so well that I was a little scared.

Byl to týden, kdy jsem hodně kontaktovala své přátele. Všechno jde tak dobře, že jsem se trochu bála.

 

18.11.2020

寝坊して、目が覚めきらないまま家を出る。夢の続きを歩いているような気分になった。

I overslept and left the house without waking up. I felt like I was walking the continuation of my dream.

Vzbudila jsem se pozdě a bez probuzení jsem odešla z domu. Cítila jsem se, jako bych chodila pokračováním svého snu.

 

17.11.2020

それはまるで、概念に対して順番に名前をつけていく作業。

It’s like naming concepts in order.

Je to jako pojmenování konceptů v pořádku.

 

16.11.2020

その壁の上で彼女たちは、いつも笑っている。

They are always laughing on the wall.

Vždy se smějí na zdi.

 

15.11.2020

朝、ごはんを食べていたら机の上を蜘蛛が這っていて、部屋の隅に逃がす。夜、ごはんを食べていたら同じ蜘蛛がまた机の上を這っていたから、今度は外へ逃がした。

When I was eating breakfast in the morning, a spider was crawling on my desk, so I let it go to the corner of the room. When I was eating rice at night, the same spider was crawling on the desk again, so I let it go outside this time.

Když jsem ráno snídala, plazil se mi po stole pavouk, tak jsem ho pustila do rohu místnosti. Když jsem v noci jedla večeři, stejný pavouk se plazil znovu po stole, takže jsem ho tentokrát nechala jít ven.

 

14.11.2020

ちいさな箱の中で声を上げて泣いて、泣いているせいで滲む光が見えるものすべての輪郭を奪っていって、それがあまりにうつくしくて、ますます泣いた。

I cried aloud in a small box, robbing the contours of everything I could see the softened light because of crying, and it was so beautiful that I cried more and more.

Nahlas jsem plakala v malé krabičce a okrádal obrysy všeho, co jsem kvůli pláči viděla, změkčené světlo, a bylo to tak krásné, že jsem plakala víc a víc.

 

13.11.2020

朝霞の中を歩いているような曲を聴いて、効きすぎないくすりのようでよかった。

It was good to hear a song like walking in morning mist, and it seemed like a medicine that didn’t work too much.

Bylo dobré slyšet píseň, jako je procházka v ranní mlze, a vypadalo to jako lék, který příl nefungoval.

 

12.11.2020

朝、空気のやわらかさと光の質に冬を感じながら、こんなに繊細なのにどうして壊れてしまわないのだろう、とおもった。

In the morning, I felt the softness of the air and the quality of the light in winter, I wondered why it wouldn’t break even though it was so delicate.

Ráno jsem cítila měkkost vzduchu a kvalitu světla v zimě, přemýšlela jsem, proč se nerozbije, i když je tak jemný.

 

11.11.2020

「その言語でしか絶対に表現できない言葉」に触れたとき、他言語話者にその単語の意味を説明しながら、わたしはこの世界のなにもかもが愛おしくなってしまう。

When I touch “a word that can only be expressed in that language”, I love everything in this world while explaining the meaning of that word to speakers in other languages.

Když se dotknu „slova, které lze vyjádřit pouze v tomto jazyce“, miluji všechno na tomto světě a vysvětluji význam tohoto slova mluvčím v jiných jazycích.

 

10.11.2020

港がまた増えた。

The harbor has increased again.

Přístav se zase zvýšil.

 

09.11.2020

何でもそう。初めては、一度きりだ。

Anything. The “first time” is only once.

Cokoliv. „Poprvé“ je pouze jednou.

 

08.11.2020

人生を終える場所を自分で選べるなら、必ずここにする、という場所がある。毎日のようにそこを訪れて、わたしは望めばいつだって魚たちの餌になれるのだと思うと、嬉しくなる。

If I can choose the place where I end my life, there is a place where I will definitely go here. I often visit there, and I’m happy to think that I can become feed the fish whenever I want.

Pokud si mohu vybrat místo, kde ukončím svůj život, je zde místo, kam určitě půjdu. Často tam navštěvuji a jsem ráda, že můžu se stát rybu nakrmit, kdykoli chci.

 

07.11.2020

読み終わりたくないと思う本が存在する限り、わたしは生きる理由を失わない。

As long as there is a book I don’t want to finish reading, I will not lose reason to live.

Dokud existuje kniha, kterou nechci dočíst, neztratím důvod žít.

 

06.11.2020

政治家も、先生も、親も、大人はみんな人間で、わたし自身が居る場所の延長に立っていると気がついたときのことを、今も覚えている。

I still remember the moment when I realized that politicians, teachers, parents, and adults are all human beings, standing as an extension of where I am.

Stále si pamatuji ten okamžik, kdy jsem si uvědomila, že politici, učitelé, rodiče i dospělí jsou všichni lidé, kteří jsou pokračování toho, kde jsem.

 

05.11.2020

ちいさな観葉植物をいくつか買って、植え替える。水をやると葉がつやつやと輝いて、かわいい。かわいいな。わたしに依存しないと生きられないものは、なんだってかわいい。

I bought some small houseplants and replanted them. When I watered them, the leaves shined brightly and it was cute. It is really cute. Anyone who can’t live without depending on me is cute.

Koupila jsem několik malých pokojových rostlin a znovu je zasadil. Když jsem je polila, listy jasně zářily a bylo to roztomilé. Je to opravdu roztomilé. Každý, kdo nemůže žít bez závislosti na mně, je roztomilý.

 

04.11.2020

わたしは、何曜日だろうか。

What day am I?

Jaký den jsem?

 

03.11.2020

話している声を掻き消されてしまうほどの大雨を、部屋から眺める。ときどき雷が鳴って、窓の外が白く飛んだ。床に座っていると、足の爪先から体温がどんどん奪われていく。ひとと電話をしていても、わたしはひとりだ、と思った。

I watched from my room the heavy rain that drowned out my voice. Occasionally thunder rang and the outside of the window was blown out. When I was sitting on the floor, my body temperature was being deprived from my toes. I thought I am alone, even if I am calling someone.

Ze svého pokoje jsem sledovala silný déšť, který přehlušil můj hlas. Občas zazvonil hrom a vnější část okna byla vyfouknuta. Když jsem seděla na podlaze, teplota mého těla byla ochuzena od prsty na nohou. Myslela jsem, že jsem sama, i když někomu volám.

 

02.11.2020

何もかもを投げだして、早めに床に就く。深く深く沈み込むように眠ったら、海底で寝そべっている夢を見た。

I abandoned everything and went to bed early. I slept deeply and deeply, then I had a dream what I was lying on the seabed.

Všechno jsem opustila a šla jsem spát dřív. Spala jsem hluboce a hluboce, pak jsem měla sen, co jsem ležela na mořském dně.

 

01.11.2020

宇宙から届いた石に触れる。磁力を持ったそれは、ひんやりすべすべとしていた。

I touched a stone that arrived from space. It has a magnetic force and was cool and smooth.

Dotkla jsem se kamene, který dorazil z vesmíru. Má magnetickou sílu a byl chladný a hladký.

2020_10

世界が眠りにつくまで、

Until the world falls asleep,

Až do usnutí světa,

 

31.10.2020

内容まではわからないけれど、扉の向こうで誰かが話している。

I can’t hear what about it, but someone is talking behind the door.

Neslyším, co s tím, ale někdo mluví za dveřmi.

 

30.10.2020

すこし前に住んでいた世界のことを、もう思い出せない。

I can’t remember the world I lived in a while ago.

Nemůžu si vzpomenout na svět, ve kterém jsem žila před chvílí.

 

29.10.2020

このごろ、視界に黄色が映えることが多かった気がする。記憶の中にある黄色をたよりに、足の爪をその色に塗って、きれいにできたから満足した。

These days, I feel that yellow often shines in my field of vision. Relying on the yellow color in my memory, I painted my toenails in that color and was satisfied because I was able to beautiful it.

V poslední době cítím, že v mém zorném poli často svítí žlutá. Spoléhala jsem se na žlutou barvu v mé paměti a namalovala jsem si na nehty touto barvou a byla jsem spokojený, protože jsem byla schopen je krásně.

 

28.10.2020

かつて多くの時間を過ごした場所に、ときどき思いを馳せる。すべてを覚えていることなどできなくて、だけど、それでいいのだとおもう。

Sometimes I think of a place where I used to spend a lot of time. I can’t remember all of them, but I guess that’s fine.

Někdy přemýšlím na místo, kde jsem trávila hodně času. Na všechny si nepamatuji, ale myslím, že to je dobře.

 

27.10.2020

雲が、寒い日の形をしていた。山を歩いたら虫の死骸がたくさん落ちていて、淋しくてよかった。

The clouds were in the shape of a cold day. When I walked in the mountains, many insects died, and the appearance was lonely and wonderful.

Mraky byly ve tvaru chladného dne. Když jsem chodila po horách, mnoho hmyzu bylo mrtvých a to bylo osamělé a dobré.

 

26.10.2020

自分の弱さを認められるひとは、強くて美しいな。

People who can recognize their weaknesses are strong and beautiful.

Lidé, kteří dokážou rozpoznat jejich slabosti, jsou silní a krásní.

 

25.10.2020

むかしに書かれた本を読んでいたら、世界はみんなが望んだ方向へ、すこしずつでもきちんと変わっていってると思えて、うれしかった。

When I was reading a book written in the past, I was glad to think that the world was changing in the direction that everyone wanted, even a little bit.

Když jsem četla knihu napsanou v minulosti, byla jsem ráda, že jsem si myslela, že svět se mění ve směru, který každý chtěl, i když trochu.

 

24.10.2020

魚になって、光の中を泳いだ。

I became a fish and swam in the light.

Stala jsem se rybou a plavala jsem ve světle.

 

23.10.2020

朝と夜でべつの名前を使って生活できればいいのにな、と考えながら、実際にそうしていた期間が何年もあったことを思い出して、笑ってしまう。わたしは望めばいつでも、望んだわたしになれるのだ。

I wish I could live with different names in the morning and at night, but I laughed when I remembered that I had been doing so for many years. I can be the one I want, whenever I want.

Přála bych si, abych mohla žít s různými jmény ráno a v noci, ale zasmála jsem se, když jsem si vzpomněla, že jsem to dělala mnoho let. Můžu být tím, koho chci, kdykoli chci.

 

22.10.2020

雨の音を聴いている。

I’m listening to the sound of rain.

Poslouchám zvuk deště.

 

21.10.2020

本体としてのわたし自身と話すことがむずかしくて、手を焼いてばかりいる。

It’s difficult to talk to myself as the main body, and I’m constantly struggling.

Je těžké mluvit sama se sebou jako s hlavním tělem a neustále bojuji.

 

20.10.2020

記号が意味を持つ瞬間が増えた。

The moment when symbols have meaning has increased.

Okamžik, kdy má symbol význam, se zvýšil.

 

19.10.2020

寒空の下、一面に咲く黄色い花の名前はなんというのか考えながら、声が枯れるまで叫んだ。

I screamed until my voice died, wondering what the name of the yellow flower that bloomed all over under the cold sky was.

Křičela jsem, dokud můj hlas nezemřel, a přemýšlela, jak se jmenuje žlutý květ, který rozkvetl pod studenou oblohou.

 

18.10.2020

この世界には「二度と戻らない瞬間」しか存在していなくて、どれを選んでなにを残すか迷っている間に、わたしはそれらをいつだって取り零してしまう。

There are only “moments that never return” in this world, and while I’m wondering which one to choose and what to leave, I always let them escape.

Na tomto světě existují pouze „okamžiky, které se nikdy nevrátí“, a když přemýšlím, který z nich si vybrat a co opustit, vždy je nechám uniknout.

 

17.10.2020

夢の中でも日記を書いていた。

I was writing a diary in my dreams.

Psala jsem si ve snech deník.

 

16.10.2020

うつくしい洋服を、いくつか買った。ほかの誰かが築き上げてきた歴史にそのまま袖を通しているようで、気分が良い。

I bought some beautiful clothes. It feels good to be in the sleeves of the history that someone else has built up.

Koupila jsem nějaké krásné oblečení. Je to dobrý pocit být v rukávech historie, kterou si vybudoval někdo jiný.

 

15.10.2020

すこし前に気がついたことに、ずっと思考を支配されている。

What I noticed a while ago dominates my thinking these days.

To, co jsem si před chvílí všimla, dnes v mém myšlení dominuje.

 

14.10.2020

神様に会いに行った。息が上がるほどの急勾配に汗をかいたけれど、風はつめたくて、空気に触れた肌が痛かった。

I went to see God. I sweated on a steep slope that made me breathe, but the wind was cold and my skin that touches the air hurt.

Šla jsem se podívat na Boha. Potila jsem se na strmém svahu, při kterém se mi dýchalo, ale vítr byl studený a moje kůže, která se dotýkala vzduchu, bolela.

 

13.10.2020

観客がいなければ、道化師はその存在意義を失ってしまう。

Without an audience, clowns lose their raison d’etre.

Bez publika ztratí klaun důvod své existence.

 

12.10.2020

時が過ぎる音が聞こえる。

I hear the sound of time passing.

Slyším zvuk plynutí času.

 

11.10.2020

「なにもしない」という選択が、ただしかったと思える日が、いつか来るといいな。

I hope there will come a day when the choice to “do nothing” seems to be correct.

Doufám, že přijde den, kdy se volba „nedělat nic“ jeví jako správná.

 

10.10.2020

相手が女性だというそれだけで、わたしは何でも許してしまう。

Just because she’s a woman, I forgive her all.

Jen proto, že je žena, odpouštím jí všechno.

 

09.10.2020

けものが怖いから、小さい鈴をいくつか身につけて歩くことにした。すこし強くなった気がして、うれしいな。

I’m afraid of the beast, so I decided to walk with some small bells. I’m glad I feel a little stronger than before.

Bojím se toho zvířete, tak jsem se rozhodla chodit s malými zvonky. Jsem ráda, že se cítím o něco silnější než dříve.

 

08.10.2020

今までもこれからもずっとそうであるように、10年前の自分と話している。

As I’ve and will continue to do that, but I’m talking to myself who was ten years ago.

Jak jsem to dělala a budu dělat, ale mluvím sama pro sebe, kdo byla před deseti lety.

 

07.10.2020

防波堤を壊さんばかりの荒波を避けるようにして、小さい黒い鳥がわたしの横を鋭く飛んでいった。灰色の空の下、冷たい風がそれらを全部攫っていってしまう。冬がきた、と思った。

A small black bird flew sharply beside me, avoiding the rough seas that like break the breakwater. Under the gray sky, the cold wind steals them all from me. I thought winter had come.

Vedle mě prudce poletoval malý černý pták, který se vyhýbal rozbouřenému moři, které jako by rozbíjelo vlnolam. Pod šedou oblohou mi je všechny studený vítr krade. Myslela jsem, že přišla zima.

 

06.10.2020

いつも口ずさんでいる曲の歌詞、「手」を「目」と絶対にまちがえてしまう。

Even though the lyrics of the song I always hum, I absolutely mistake “hand” for “eye”.

I když text písně vždy hučím, absolutně si mýlím „ruku“ s „okem“.

 

05.10.2020

野良猫に、首輪をつけて飼おうと思ってはいけない。

Don’t think about keeping a stray cat with a collar.

Nemysli na to, že budete divokou kočku chovat s obojkem.

 

04.10.2020

もうこれ以上、なにも壊したくないな。

I don’t want to break anything anymore.

Už nechci nic zlomit.

 

03.10.2020

瓶に詰めて、ずっととっておきたくなるような空気の流れる夜だった。

It was a night when I wanted to bottle that air and keep it forever.

Byla to noc, kdy jsem chtěl tento vzduch lahvovat a udržet ho navždy.

 

02.10.2020

毎年この時期に使うことにしている香水を、1年ぶりにつける。本物の金木犀と、ことし最初に出会えるのはいつになるかな。

I put on the perfume that I plan to use at this time every year for the first time in a year. When will I first meet the real fragrant olive this year?

Poprvé za rok jsem si každý rok oblékla parfém, který plánuji používat v této době. Kdy se letos poprvé setkám se skutečnou voňavou olivou?

 

01.10.2020

みずみずしくて痛々しい、青い春のかけらを拾って集めた。この時代を全力で過ごしきったから、わたしはもう、なににでも立ち向かえるのかもしれない。

I picked up and collected pieces of blue spring that were fresh and painful. I’ve spent all my energy in that era, so I may be able to stand up to anything.

Sebrala jsem a shromáždil kousky modrého jara, které byly čerstvé a bolestivé. V té době jsem strávila veškerou svou energii, takže se dokážu postavit všemu.

2020_09

世界が眠りにつくまで、

Until the world falls asleep,

Až do usnutí světa,

 

30.09.2020

つい大きな塊に惑わされてしまう。その影にわたしの知らない小さなことがらたちが数えきれないほど隠れていることを、忘れたくない。

I’m confused by a big chunk. I don’t want to forget that there are countless small things that I don’t know about in the shadows.

Jsem zmatená velkým kusem. Nechci zapomenout, že ve stínech je nespočet drobností, o kterých nevím.

 

29.09.2020

あらゆるものを許したい。

I want to forgive everything.

Chci všechno odpustit.

 

28.09.2020

仮にも産まれて育った場所、に対する違和感が拭えずにいた頃のことを思い出す。その違和感も含めて、ここは昔と何も変わらない。単なる事実だけが、毎日すこしずつ、あらゆる形で積もっていくだけだ。その単調さが厭になる日も、その単調さに救われる日もある。それでいい。わたしにとってのふるさとは、そういうもの。

I remember the time when I couldn’t wipe out the sense of incongruity to the place where I was born and raised. Including the sense of incongruity, nothing has changed here. Only facts accumulate in every form, little by little every day. There are days when the monotony becomes disgusting, and there are days when the monotony saves me. But that’s fine. Because that’s what my hometown is for me.

Vzpomínám si na dobu, kdy jsem nemohla vymazat pocit nesouladu s místem, kde jsem se narodila a vyrostla. Včetně pocitu nesouladu se zde nic nezměnilo. Pouze fakta se hromadí v každé formě, kousek po kousku každý den. Jsou dny, kdy se monotónnost stává nechutnou, a jsou dny, kdy mě monotónnost zachrání. Ale to je tak fajn. Protože pro mě je to moje rodné město.

 

27.09.2020

衝動的に髪を切る。わたしから切り離されて水盤に散らばる髪の毛を見つめて、最適解はいまだに見つからないな、と思った。

I cut my hair impulsively. I looked at the hair that was separated from me and scattered on the sink, then I thought that I couldn’t find the optimal solution yet.

Impulzivně jsem si stříhala vlasy. Podívala jsem se na vlasy, které byly od sebe odděleny a rozptýleny na umyvadle, pak jsem si myslela, že zatím nemohu najít optimální řešení.

 

26.09.2020

一日の終わりに外へ出たら、花火がつぎつぎに空へ上がっていた。あまりにも突然の出来事と、人為が織り成す計算されたうつくしさに、「嘘」とか「幻」という単語たちが、光とともに頭上へ浮かんでは消えていく。祈りに似た気持ちを抱えて、わたしはそれらを見上げることしかできなかった。ほんとうに、きれいだった。

When I went outside at the end of the day, fireworks were rising one after another into the sky. The words “lie” and “phantom” float overhead with the light and disappear in the sudden events and the calculated beauty that human beings weave. With feelings similar to prayer, I could only look up at them. It was really beautiful.

Když jsem na konci dne vyšla ven, jeden po druhém stoupal k obloze ohňostroj. Slova „lež“ a „přízrak“ se vznášejí nad světlem a mizí v náhlých událostech a vypočítané kráse, kterou lidé tkají. S pocity podobnými modlitbě jsem na ně mohla jen vzhlížet. Bylo to opravdu krásné.

 

25.09.2020

何かをあきらめて、何かに挫折して。大きく何かを失ったように見えて、実際には確実に大きな何かを得て進んでいくひとたちの本質を静かに見守るまなざしを、持ち続けていたいな。

To give up something, To be defeated by something. They seem to have lost something big, but in reality they are sure to get something big and move on. I want to keep a look that quietly watches over their essence.

Vzdát se něčeho, být něčím poražen. Zdá se, že ztratili něco velkého, ale ve skutečnosti si určitě něco velkého vezmou a jdou dál. Chci si ponechat pohled, který tiše dohlíží na jejich podstatu.

 

24.09.2020

わたしは、わたしが選んだものでできている。

I am made of what I choose.

Jsem postaven z toho, co si vyberu.

 

23.09.2020

星屑を集めてきて、さらに粉々になるまで砕いたようなきらきらの塵を、足の爪とまぶたの上に乗せる。これで、夜が来てもこわくない。

I collected the stardust and put the glittering dust that looked like it was crushed to pieces on my toenails and eyelids. Now I’m not afraid of the night coming.

Sbírala jsem hvězdný prach a dala jsem si třpytivý prach, který vypadal, jako by byl rozdrcen na kousky, na své nehty a víčka. Teď se nebojím, že přijde noc.

 

22.09.2020

蜘蛛が蝶を食べるのを眺めた。蝶を食べた蜘蛛を食べたら、どんな味がするのだろう。

I watched the spider eat butterflies. What does it taste like to eat a spider that eats butterflies?

Sledovala jsem, jak pavouk jí motýly. Jak chutná jíst pavouka, který jí motýly?

 

21.09.2020

無限にあるように見える可能性と選択肢は、実際ほとんどが虚構に過ぎないのだと思う。いつでも、自分に必要なほうを選びとらなければならない。

The possibilities and options seem endless, but I think most of them are actually just fiction. I always have to choose the one I need.

Potenciály a možnosti se zdají nekonečné, ale myslím, že většina z nich je vlastně jen fikce. Vždycky si musím vybrat ten, který potřebuji.

 

20.09.2020

居なかったはずの場所、過ごさなかったはずの時間、出会わなかったはずの人々、送らなかったはずの人生。ここではないどこか。

The place where I am not, the time I don’t spend, the people I don’t meet, the life I don’t live. About somewhere where not here.

Místo, kde nejsem. Čas, který netrávím. Lidé, které nepotkávám. Život, který nežiji. O někde, kde ne tady.

 

19.09.2020

海へ行き、砂浜で白いすべすべの貝殻をひとつ拾って、夏を埋葬する。久しぶりに酩酊するほどお酒を飲んで、たのしかった。

I went to the sea and picked up a white smooth shell on the beach. Then I buried the summer. It was fun to drink so much that I was drunk after a long time.

Šla jsem k moři a vzala si na pláži bílou hladkou skořápku. Pak jsem zahrabala léto. Bylo zábavné pít tolik, že jsem byla po dlouhé době opilá.

 

18.09.2020

雨と風が、記憶の中に生きる人たちの面影を運んできた。九月だ。

Rain and wind have brought to me the vestiges of those living in my memory. It’s September.

Déšť a vítr mi přinesly pozůstatky těch, kteří žijou v mé paměti. Je září.

 

17.09.2020

充電が切れた日。

The day when the battery has run out.

Den, kdy se vybila baterie.

 

16.09.2020

見たくないと思うものから目を逸らし、聞きたくないと思うものには耳をふさいで生きている。その弱さによって保たれた笑顔を見て、きっとみんな、わたしのことを強いひとだと勘違いするのだと思う。

I look away from what I don’t want to see and cover my ears to what I don’t want to hear. So when people see my smile kept by that weakness, I’m sure everyone will mistake me for being a strong person.

Odvrátím pohled od toho, co nechci vidět, a zakrývám si uši před tím, co nechci slyšet. Teda když lidé vidí můj úsměv udržovaný touto slabostí, jsem si jistá, že si mě každý pomýlí s tím, že jsem silná člověk.

 

15.09.2020

「どこかで、赤ちゃんの泣き声が聞こえた。子どもではなくて、赤ちゃんの泣き声だった。」

“Somewhere I heard a baby crying. It was a baby’s cry, not a child.”

“Někde jsem slyšela pláč miminka. Byl to pláč miminka, ne dítěte.”

 

14.09.2020

わたしが知りたいと思うことなど何もかも、すでにほかの誰かが知っている。なにかを知れば知るほど、すべては繋がっていて、垣根なんかないのだということを、また知る。そうしてわたしは怖気づく。これならいっそ、何も知らないほうが幸せだったと途方に暮れる。辞め方を教えてくれる誰かが現れるまできっと、毎日が、その繰り返し。

Someone else already knows everything I want to know. The more I know something, the more I know that they are all connected and there are no barriers to them. Then I get scared. I really don’t know what to do. If I didn’t know anything, I would have been happy. But I’m sure I’ll repeat it every day until someone tells me how to quit.

Někdo jiný už ví všechno, co chci vědět. Čím víc něco vím, tím víc vím, že jsou všichni propojeni a neexistují pro ně žádné překážky. Pak se bojím. Opravdu nevím, co mám dělat. Jestli nic jsem nevěděla, byla jsem šťastná. Ale jsem si jistá, že to budu opakovat každý den, dokud mi někdo neřekne, jak přestat.

 

13.09.2020

掌に収まる大きさの、満月を模した手鏡を買った。この中に落ちてしまわないよう気をつけないと。

I bought a hand mirror that fits in my palm and imitates the full moon. I have to be careful not to fall into this.

Koupila jsem si zrcadlo, které se mi vejde do dlaně a napodobuje úplněk. Musím dávat pozor, abych do toho nespadla.

 

12.09.2020

記憶にあるかぎり、生まれて初めて無花果をたべる。花を噛み砕くことの楽しさを知ってしまった。

As far as I can remember, I ate figs for the first time in my life. I have learned the pleasure of chewing flowers.

Pokud si dobře pamatuji, jedla jsem fíky poprvé v životě. Naučila jsem se potěšení žvýkat květiny.

 

11.09.2020

眠る前に泣いて、自分の涙で溺れてしまいそうになる。

I cried before I fell asleep, and I almost drowned in my tears.

Než jsem usnula, rozplakala jsem se a téměř jsem se utopila v slzách.

 

10.09.2020

樹齢千二百年になるという、大木を見上げる。複雑に絡み合い天へと伸びる枝を目で追って、この木のみぞ知るこれまでとこれからの月日にぼんやりと思いを馳せた。

I looked up at a 1,200-year-old tree. Then, I followed with one’s eyes the branches that were intricately intertwined and extended to the sky, and vaguely thought about the past and future days that only this tree knows.

Vzhlédla jsem k 1200 let starému stromu. Potom jsem svýma očima sledovala větve, které byly složitě propletené a rozšířené k obloze, a neurčitě jsem myslela na minulé a budoucí dny, které zná jen tento strom.

 

09.09.2020

風邪をひいたときに見る夢、を、そのまま文章にして繋げていったら、やがてこうなるだろうという本を読んだ。まるで夢の持つ支離滅裂さに対する許しそのもののようで、とてもよかった。

I read a book that says that if I connect the dreams I have when I catch a cold as they are, it will be like this. It was like a forgiveness for the incoherence of a dream, and it was very good.

Přečetla jsem si knihu, která říká, že když spojím sny, které mám, když jsem nachlazen tak, jak jsou, bude to takhle. Bylo to jako odpuštění za nesoudržnost snu a bylo to velmi dobré.

 

08.09.2020

生前どんなに悪人であったとしても、人は没後、不在であるというそれだけで、遺された人びとから多かれ少なかれ愛されなければならない、という暗黙の了解を、すこしつまらなく思う。もしわたしが死んだあとに、わたしのことをひどく憎む誰かが大きな熱量でもってこき下ろしてくれたら、わたしは向こう側からそれを見て、たのしくて、きっと声をあげて笑ってしまうだろうな。

A person after death must be somewhat loved by the rest, no matter how wicked it was in its life, simply because it is no longer here. I feel that such tacit understanding is a little boring. If, after I died, someone who hated me so much blamed me with great enthusiasm, I would see it from the other side. Then I would be pleasant it, and surely laugh.

Člověk po smrti musí být zbytkem do jisté míry milován, bez ohledu na to, jak špatné bylo ve svém životě, jednoduše proto, že už tu není. Mám pocit, že takové tiché porozumění je trochu nudné. Jestli by mě po smrti někdo, kdo mě tolik nenávidělo, obviňovalo s velkým nadšením, viděla bych to z druhé strany. Pak budu si užít tom a možná se zasmám.

 

07.09.2020

機械は、使わないでいると傷んでしまうと聞いたことがある。家も同じように、人が住んでいるほうが長持ちするらしい。きっと、人間もおなじだと思う。必要なのは、新しい空気を通しつづけること。深く長く息を吸って、それよりも深く長く吐いて。頭の奥が甘く痺れて、身体の輪郭がぼやけて、世界に溶け出して境界を失ってゆくまで。

I have heard that machines can be damaged if they are not used. Similarly, a house seems to last longer if people continue to live. I guess humans are the same too. In all, what is needed is to keep fresh air flowing. So I inhale deeply and long, and exhale deeper and longer. The inner part of my head is sweetly numb, the outline of my body is blurred, and until it melts into the world and loses its boundaries.

Slyšela jsem, že stroje se mohou poškodit, pokud se nepoužívají. Podobně se zdá, že dům vydrží déle, pokud lidé budou dál žít. Myslím, že i lidé jsou to stejní. Celkově je třeba udržovat proud čerstvého vzduchu. Proto vdechuji hluboce a dlouho, pak vydechuji hlouběji a déle. Vnitřní část mé hlavy je sladce otupělá, obrysy mého těla jsou rozmazané a dokud se nerozplyne do světa a neztratí své hranice.

 

06.09.2020

大人たちが喧嘩しているのを見ると、かなしくて泣いてしまう。わたしは自分がまだ子供だということを知っていて、それをときどきすこし嫌だなと思ったりもするけれど、あんなふうに素直でいられなくなるなら、大人にはならなくていいや。

When I see adults fighting, I cry because I’m sad. I know I’m still a child, and sometimes I find it a little disgusting. But if I’m as stubborn as they are, I don’t want to be an adult.

Když vidím bojovat dospělé, já plakám protože jsem smutná. Vím, že jsem ještě dítě, a někdy mi to připadá trochu nechutné. Ale jestli budu být nepoddajná jako oni, nechci být dospělá.

 

05.09.2020

鏡を纏って生きることが上手くなった。ここのところのわたしは、つるつるとした壁に守られている。

I’ve become better at living in the mirror. These days I’m protected by a slippery wall.

Život v zrcadle se mi zlepšil. V poslední době jsem chráněn kluzkou zdí.

 

04.09.2020

答えの見つからないような問題しか、もうそもそも解く気にならないのかもしれない。

Maybe I already only want to solve those problems that I can’t find the answer to.

Možná už bych chtěla vyřešit pouze ty problémy, na které nemohu najít odpověď.

 

03.09.2020

誰かの記憶に甘く漂う、残り香のようなひとになりたいな。

I wanna be a person who feels like a lingering scent that drifts sweetly in someone’s memory.

Chci být člověkem, která se cítí jako přetrvávající vůně, která sladce unáší v něčí paměti.

 

02.09.2020

「取扱説明書を読むのがきらいなひと」のことを、たぶんわたしはこの先もずっと好きなのだと思う。

Maybe I like “person who don’t like to read instruction manuals” for the rest of my life.

Možná se mi po zbytek života líbí „člověk, který nerad(a) čte návod k použití“.

 

01.09.2020

月の横でひときわ眩しく光る星が金星だということを、わたしはいつも人から言われて思い出す。

I always remember that when someone told me, the star that shines brightly next to the moon is Venus.

Vždy si připomínám, že když mi to někdo řekl, hvězda, která jasně září vedle měsíce, je Venuše.

2020_08

世界が眠りにつくまで、

Until the world falls asleep,

Až do usnutí světa,

 

31.08.2020

夏の終わりの知らせにほかならない、土砂降りの雨の音で目が覚めた。カーテンの隙間から見える窓の向こうは灰色で、きょうもわたしはひとりだ、と思った。

I woke up with the sound of heavy rain. It must be the notice of the end of summer. The window behind the curtain was gray, and I thought: “I am alone” also today.

Probudila jsem se se zvukem silného deště. Musí to být oznámení na konec léta. Okno za oponou bylo šedé a myslela jsem si: „Jsem sama“ dneska taky.

 

30.08.2020

夜、海岸沿いに車を走らせた。窓を開けていたら、片方から海、もう片方からは森の香りが、湿った夜風に乗って流れてきては、容赦なく後れ毛を乱す。対向車はおろか前後を走る車もおらず、闇を切り裂いて進んでいるみたいだった。宙を舞ったまま行き場を失った言葉たちを身体の奥深くで反芻させていたら、涙になって現れて、頰を伝って流れたそれをまた、自分で飲み込んだ。やっぱりちょっとしょっぱくて、でも海水のほうが塩分濃度は高いだろうな、と考えた。

I drove along the coast at night. With the windows open, the scent of the ocean from one side and the scent of the forest from the other flowed in on the damp night breeze, ruffling my stray hair. There was no oncoming traffic, let alone cars driving in front or behind me, and it was like I was cutting through the darkness. I was ruminating deep within my body about the words that had lost their way in the air when they appeared as tears and streamed down my cheeks, which I swallowed down again. It was a little salty, but I thought that seawater would have a higher salt content.

Jela jsem v noci podéla pobřeží. S otevřenými okénky proudila z jedné strany vůně oceánu a z druhé vůně lesa ve vlhkém nočním vánku a čechrala mi rozcuchané vlasy. Nebyl tu žádný protijedoucí provoz, natož auta jedoucí přede mnou nebo za mnou, a já jako bych protínala tmu. Hluboko v těle jsem přežvykovala slova, která se ztratila ve vzduchu, když se objevila jako slzy a stékala mi po tvářích, které jsem znovu spolkla. Byla trochu slaná, ale myslela jsem si, že mořská voda bude mít vyšší obsah soli.

 

29.08.2020

瞑想中、隣の家から聞こえてくるピアノの音を、空気と一緒に身体の中へ通す。同じところで何度もつまづいて繰り返す音を聞きながら、不完全なことは美しいな、と思った。

During meditation, I let the sound of the piano coming from the house next door pass through the body with the fresh air. While listening to the sound of making many mistakes in the same part, I thought that imperfections were beautiful.

Během meditace jsem nechala zvuk klavíru vycházející z vedlejšího domu projít tělem čerstvým vzduchem. Při poslechu zvuku mnoha chyb ve stejné části jsem si myslela, že nedokonalosti jsou krásné.

 

28.08.2020

すくなくともこの国において、人が人を裁くことができるのは、司法の場においてのみである。ということを、わたしも含めてみんな、すぐに忘れてしまう。国民の数だけ思いがあることはわかっているけれど、わたしは最後まで彼のことを、嫌いになれなかったな。

At least in this country, people can judge people only in the judicial setting. Everyone, including myself, forgets about it immediately. I know I have as many opinions as there are people, but I couldn’t hate him until the end.

Alespoň v té zemi mohou lidé soudit lidi pouze v soudním prostředí. Ale všichni, včetně mě, na to brzo zapomínají. Vím, že mám tolik názorů, kolik je lidí, ale nemohla jsem ho nenávidět až do konce.

 

27.08.2020

部屋の床を水拭きすること。野菜を細かく刻むこと。肩まで湯船に浸かること。寝る前に、明日食べるものや飲むものを準備しておくこと。そういうひとつひとつのことに、驚くほど救われて生きている。

To wipe the floor of the room with water. To chop vegetables finely. To take a bath. Before going to bed, to prepare to eat and drink tomorrow. Every one of those things helps me a lot and I am alive.

Utřít podlahu místnosti vodou. Jemně nakrájet zeleninu. Vykoupat se. Před spát se připravit na jídlo a pití zítra. Každá z těchto věcí mi hodně pomáhá a jsem naživu.

 

26.08.2020

自分を構成する数字を挙げていく。体温36度。身長168センチメートル、体重55キログラム、体脂肪率20パーセント。1時間かけて4キロメートルの山道を歩き、240キロカロリー消費した。それから、1130円使った。自分が単なるたんぱく質の塊であることを思い出させてくれるから、わたしは数列の持つ温度の低さが好きだ。

I list up the numbers that make up myself. My body temperature is 36 degrees. I am 168 cm tall, weigh 55 kg, and I have a body fat percentage of 20%. Today I spent an hour walking 4 kilometers on a mountain path, consuming 240 calories. Then I spent 1130 yen. I like the low temperature of sequences because I can remember that I am just a protein mass.

Uvádím čísla, která tvoří sama. Moje tělesná teplota je 36 stupňů. Jsem 168 cm vysoká, váží 55 kg a mám procento tělesného tuku 20%. Dneska jsem strávila hodinu chůzí 4 kilometry po horské stezce a spotřebovala 240 kalorií. Pak jsem používala 1130 jenů. Mám ráda nízkou teplotu sekvencí, protože můžu si vzpomenout, že jsem jen proteinová hmota.

 

25.08.2020

「あまり調子に乗るなよ」と、神様から平手打ちされたみたいな日。勉強中に教科書を見たら、「あなたはもっと学ばないといけません。」という例文が書いてあり、ため息が出た。

A day like when God slapped me and said, “Don’t get cocky.” When I was studying, the textbook said, “You have to learn more.” I read it and sighed.

Den, jako když mě Bůh plácl a řekl: “Nenech se unést.” Když jsem studovala, učebnice řekla: „Musíte se naučit více.“ Přečetla jsem si to a povzdechla jsem si.

 

24.08.2020

ひさしぶりに悲しいことがあって、すこし泣いた。去年の今日も同じようなことが原因で泣いていたはずなのに、今日のわたしは去年の自分よりも弱い気がして、ますます悲しくなった。前は、毎日がこういうことの繰り返しだった。すっかり忘れていた感覚が蘇って、そして、わたしにはこういう種類の痛みがつねに必要なのだ、とも思った。

I felt sad for the first time in a while, and I cried a little. I should have been crying for the same reason last year, but today I felt weaker than myself last year and became more and more sad. Before, every day was a repetition of like this. I also felt that the feeling I had forgotten was revived and I always need this kind of pain.

Cítila jsem se smutně a trochu jsem plakala. Měla jsem plakat ze stejného důvodu minulý rok, ale dnes jsem se v loňském roce cítila slabší než já a stala jsem se víc a víc smutným. Dříve byla každý den opakování takového. Také jsem cítila, že pocit, na který jsem zapomněla, byl oživen a vždycky potřebuji tento druh bolesti.

 

23.08.2020

主人公が悪いことに次々と手を染めていくドラマを観ながら、その様子が可笑しくて、つい笑ってしまう。そして、「やりたいこと」はあっても、「やるべきこと」も「やってはいけないこと」も、本当はきっと、ひとつもないのだろうと思う。

While watching the drama that the main character gets involved in crime, it is so funny and makes me laugh. And, even if there is “thing what want to do”, I think there is really nothing that “thing what must to do” or “thing what must not to do”.

Při sledování dramatu, že se hlavní postava zapojuje do zločinu, je to tak zábavné a nutí mě se smát. A i když existuje „věc, která chce dělat“, myslím, že ve skutečnosti nic neexistuje „věc, co musí dělat“ nebo „věc, co se nesmí dělat“.

 

22.08.2020

夜、コーヒーをたくさん飲んでも、すぐに寝てしまう。

Even if I drink a lot of coffee at night, I immediately fall asleep.

I když v noci piju hodně kávy, brzy spím usnu.

 

21.08.2020

きちんと世話していたつもりだったのに、部屋で育てていた小さな植物を、いくつか枯らしてしまって、かなしい。至らない母親でごめんね、と呟きながら、緑の亡骸を埋葬した。

I thought I was taking care of it properly, but I killed some of the small plants I had grown in my room, so I was sad. I muttered, “I am an incompetent mother, sorry,” and buried the green corpse.

Myslela jsem, že se o to řádně starám, ale zabila jsem některé malé rostliny, které jsem vypěstovala ve svém pokoji, proto jsem byla smutná. Zamumlala jsem: „Jsem nekompetentní matka, promiň,“ a pohřbila jsem zelenou mrtvolu.

 

20.08.2020

理不尽な幽霊が突然目の前に現れていたずらされそうになり、未だにこういうことが起こるのか、と辟易する。そして過去、こういう類のよくないものに、今よりたくさん攻撃されていたことを思い出す。自分のことを守りきれていなかったわたしを見て、友人が「あなたが嫌だと思ったら、それは嫌なんだよ」と言ってくれたことを、こういうときにいつも思い出す。そして、その言葉の持つしなやかさがわたしを救ってくれることを、これからもずっと強みにして生きていく。

An unreasonable ghost suddenly appeared in front of me and he pranked me, and I was sick and tired of it. And in the past, I remember being attacked more by bad things like this. I always remember when my friend saw me who couldn’t protect myself and said, “If you feel bad, it means it’s bad for you.” And the suppleness of the words will save me, and I will continue to live by making it my strength.

Přede mnou se najednou objevil nepřiměřený duch a on mě praštil, a byla jsem z toho nemocná a unavená. A v minulosti si pamatuji, že jsem byla více napaden špatnými věcmi, jako je tento. Vždycky si pamatuji, když mě můj kamarádka viděla, kdo se nedokázala chránit a řekla: “Pokud se cítíš špatně, to znamená, že to je pro tebe špatné.” A pružnost ten slov mě zachrání a já budu i nadále žít tím s těm silem.

 

19.08.2020

夕方、外へ出たら空が良い時間だったから、車を川べりまで走らせた。釣りをしている人がいて、何が釣れるのだろう、と考える。紺に飲み込まれて境界を失ってゆく橙を眺めながら堤防の淵を触ると、コンクリートが孕む温度が、今日の昼間がどれほど暑かったかを物語っていた。

In the evening, when I went outside, the sky was good, so I drove to the riverside. There was a man, I was looking at him and wondering what kind of fish can be fishing here. As I touched the edge of the embankment, watching the orange as it was swallowed by the dark blue and losing its boundaries, the concrete contained warmth, telling how hot it was during the daytime today.

Večer, když jsem šla ven, bylo dobré nebe, tak jsem jela na břeh řeky. Byl tam muž, dívala jsem se na něj a přemýšlela jsem, jaké ryby zde může chytat. Když jsem se dotkla okraje nábřeží, sledovala oranžovou, jak ji pohltila tmavě modrá a ztrácí své hranice, beton obsahoval teplo a to říkal, jak je dnes během dne horko.

 

18.08.2020

陽が落ちる頃に海へ行き、波打ち際を歩いた。日没の名残りの中で、光の種類を数える。街灯、水平線に浮かぶ漁船、工場群、家々の窓、煙草の火種。背後でひゅう、と音がして、驚いて振り向くと、若い男の子たちが花火を打ち上げていた。どんなに暗い闇の中にいるようでも、日常は光で溢れている、と思い、また歩き出す。足が浸かった海の水も、肌に当たる風もぬるくて、夏がもう終わりかけているのを感じた。

When the sun set, I went to the sea and walked along the beach. I counted the types of light in the remnants of sunset. Streetlights, fishing boats floating on the horizon, factories, windows of houses, and cigarettes. There was a humming noise behind me, and when I was surprised and turned around, the young boys were shooting fireworks. No matter how dark I may be, I think that everyday is full of light, and I started walking again. The water in the sea where my feet were soaked, and the wind that hit my skin were warm, and I felt that summer was almost over.

Když slunce zapadalo, šla jsem k moři a šla po pláži. Počítala jsem druhy světla ve zbytcích západu slunce. Pouliční osvětlení, rybářské lodě plovoucí na obzoru, továrny, okna domů, a cigarety. Za mnou zazněl hučivý zvuk a když jsem byla překvapená otočen, mladí chlapci stříleli ohňostrojem. Bez ohledu na to, jak tmavý jsem, myslím, že každý den je plný světla, a začala jsem znovu chodit. Voda v moři, kde byly moje nohy promočený, a vítr, který mi zasáhl kůži, byla teplá a já jsem cítila, že léto bylo téměř u konce.

 

17.08.2020

好きな人の夢を見て、目が覚めた。全身でそのひとに触れていたせいで、まだ指先に温度が残っている気がする。本人に伝えようか迷った挙句、その指先で「昨日、あなたの夢をみたの」とメッセージを打って送ったら、彼は何も言わなくて、だからわたしはこの人を愛しているのだ、と思った。

I could see the person I love in my dream. I feel that the temperature still remains at my fingertips because I touched him with my whole body. After wondering if I should tell him, at my fingertips, I sent a message saying, “I had your dream yesterday.” and he said nothing, so I love him. I thought.

Viděla jsem ve svém snu osobu, kterou miluji. Cítím, že teplota mi stále zůstává na dosah ruky, protože jsem se ho dotkla celým tělem. Poté, co jsem přemýšlela, jestli mu mám říct, jsem na dosah ruky poslala zprávu, „Měla jsem tvůj sen včera.“ a neřekl nic, proto ho miluji. Myslela jsem.

 

16.08.2020

きっとそう遠くないであろう、彼女の不在を思う。心の準備なんて、どれだけしてもし足りない。わたしにできることは、それがどうか明日でありませんようにと、寝る前に祈るだけ。彼女と過ごす時間が、1秒でも延びますように。

Probably not too far away, I think of her absence. I can’t do enough to prepare my heart. All I can do is pray before going to bed, so that it may not be tomorrow. I wanna be with her any longer, even if it is just a moment.

Pravděpodobně ne příliš daleko, myslím na její nepřítomnost. Nemohu udělat dost pro to, abych si připravila své srdce. Jediné, co mohu udělat, je modlit se, než půjdu spát, aby to nebýt zítra. Už s ní chci být, i když je to jen okamžik.

 

15.08.2020

何かを知るということは、それを知る以前の世界には、二度と戻れなくなるということ。

To know something means to never return to the world before it was known.

Vědět něco znamená, že se nikdy nevrátím na svět dříve, než to jsem nevěděla.

 

14.08.2020

朝。親戚の訃報を聞いても、コーヒーを入れる手を止めなかった。人は、人の死に慣れるのだと思った。

In the morning. When I heard the news about my relatives, I didn’t stop making coffee. I thought that humans would get used to the death of others.

Ráno. Když jsem uslyšela zprávy o svých příbuzných, nepřestala jsem udělat kávu. Myslela jsem, že si člověk zvyknou na smrt druhých.

 

13.08.2020

むかし好きだった女の子の夢を見た。自分に似合う洋服と髪型をよく分かっていて、つよく握ったら折れてしまいそうなほど華奢な女の子。異様な偏食で、夏にはラムレーズンのアイスクリームしか食べないようなひとだった。私は彼女とホテルに居た。他意はなく、お酒に酔って泣く彼女を、私はただお風呂に入れていた。何度スイッチを押しても部屋の電気が点かないから、携帯で浴室を淡く照らして、彼女がわたしに裸を見られたら恥ずかしいかもしれないと思って、湯船にありったけの入浴剤を入れて、彼女を泡で隠した。汗を拭いながらわたしは、彼女の細い肩を抱いて、泣き止むのを待った。

I dreamed of a girl I liked once upon a time. She was a girl who knew exactly what clothes and hairstyle suited her and were so slender that if I held her tightly, I felt as if I could break her. She was a picky eater and would only eat rum raisin ice cream in the summer. I was with her in a hotel. She was crying drunkenly, and I was just giving her a bath. I used my cell phone to faintly light the bathroom because the lights in the room would not turn on no matter how many times I pressed the switch. I thought she might be embarrassed if she saw me naked, so I filled the bathtub with all the bath salts I could find and covered her with bubbles. Wiping away the sweat, I held her slender shoulders and waited for her to stop crying.

Zdálo se mi o dívce, která se mi kdysi líbila. Byla to dívka, která přesně věděla, jaké oblečení a účes jí sluší, a byla tak štíhlá, že když jsem ji pevně držela, měla jsem pocit, že ji zlomím. Byla vybíravá v jídle a zmrzlinu s rumovými rozinkami jedla jen v létě. Byla jsem s ní v hotelu. Opilecky plakala a já ji právě koupala. Používala jsem mobilní telefon jako slabě svítila v koupelně, protože světla v pokoji se nerozsvítila, ať jsem vypínač stiskla kolikrát chtěla. Napadlo mě, že by se mohla stydět, kdyby mě viděla nahého, a tak jsem do vany napustila všechnu koupelovou sůl, kterou jsem našla, a zasypala ji bublinkami. Otřela jsem si pot, držela její štíhlá ramena a čekala, až přestane plakat.

 

12.08.2020

ペディキュアを塗り直す。足の爪たちが、夜空の端を掬って乗せたみたいな色になって、気分が良い。

I repainted the pedicure. The toenails have a color that looks like they scooped up the edge of the night sky and I feel good.

Malovala jsem pedikúru. Nehty mají barvu, která vypadá, jako by nabraly okraje noční oblohy a cítím se dobře.

 

11.08.2020

「君と何度寝ても、君の心は僕のものにならない」と言った彼は、元気にしているだろうか。

Someone said to me: “No matter how many times I sleep with you, your heart doesn’t belong to me”. I hope he is fine.

Někdo mi řekl: „Bez ohledu na to, kolikrát s tebou spím, tvé srdce ke mně nepatří“. Doufám, že on je fajn.

 

10.08.2020

夜、外で鳴いている生き物がなんなのか、いつもよくわからない。「夜」という名前の生き物なのかもしれない。

At night, I don’t always understand what kind of the creatures are singing outside. It may be a creature named “night”.

V noci vždycky já nechápu, že jaké tvory venku zpívají. Možná oni jsou tvory, které se jmenují “noc”.

 

09.08.2020

人間の細胞は、およそ三ヶ月でほとんど入れ替わるらしい。自分の日記を読み返すと、たしかに三ヶ月前のわたしはすでに別の誰かのようで、納得する。同時にわたしは、わたしという概念の上を歩いて生きているのだな、と思った。

It seems that human cells are almost replaced in about three months. I was reading back my diary, I thought that three months ago I already was like someone else. At the same time, I thought I live walking on the notion of “me”.

Zdá se, že lidské buňky jsou téměř vyměněny asi za tři měsíce. Četla jsem svůj deník, myslela jsem si, že před třemi měsíci jsem už byla jako někdo jiná. Zároveň jsem si myslela, že žiji v pojetí „já“.

 

08.08.2020

本を読んでいたら、読み終わるのが惜しくなり、おもわず途中でやめた。本から目を離すと、呼吸するのを忘れていたことに気づく。

I stopped reading because I didn’t want to finish reading the book. When I take my eyes off the book, I notice that I forgot to breathe.

Přestala jsem číst, protože jsem nechtěla dokončit čtení knihy. Když jsem sundala oči z knihy, všimla jsem si, že jsem zapomněla dýchat.

 

07.08.2020

もしもわたしが、誰かを救うことができるなら。わたしはその人のために、敵と戦ったりはしない。「ここから一緒に逃げようよ」と、相手をただ誘うだけ。

If I can save someone. I will not fight the enemy for that person. “Let’s run away from here together,” I would just invite the person.

Pokud někoho můžu zachránit. Nebudu za toho člověka bojovat. „Pojďme odtud společně utéct,“ jen bych pozvala osobu.

 

06.08.2020

ある時期に、紅茶の香りがする香水を探していたことを思い出す。「紅茶の香り」と銘打たれたものはどれもわたしが求めているものではなくて、最終的にこれが良いと思い買った瓶には、「忍冬」と仏語で書かれていた。

At some point, I remember looking for a perfume with the scent of black tea. None of the things labeled “the scent of black tea” was what I was looking for. And the bottle that I finally thought was “this is good” wrote the word “honeysuckle” in French.

V určitém okamžiku si pamatuji, že jsem hledala parfém s vůní černého čaje. Žádná z věcí označených jako „vůně černého čaje“ nebyla to, co jsem hledala. A láhev, o které jsem si konečně myslela, že je „to je dobré“, napsala slovo „zimolez“ ve francouzštině.

 

05.08.2020

すべては、すべてを持つ者の驕りかもしれない。だとしたら。だとしても。

Maybe they are all, the arrogance of those who have it all. If so it is. Even if it is.

Možná jsou všechno, arogancí těch, která má všechno. Jestli to je ono. I když to je ono.

 

04.08.2020

むかし父親が、「きっと宇宙は水槽のようになっていて、地球のことも、ほかの星々のことも、もっと大きい誰かが、上や横から眺めているのだと思う」と言っていたことを思い出す。本当に、そうだったらいいな。もしそうだったら、わたしも自分だけの小さい宇宙を水槽につくって、部屋に置いて、自分の好きなように星を飼育したいな。

In the past, my dad said, “I think the universe is like an aquarium, and I think someone larger than the Earth is looking at the Earth and other stars.” I really wish it was true. If so, I wanna make my own small universe in an aquarium, put it in a room, and breed stars as I like.

V minulosti můj táta řekl: „Myslím, že vesmír je jako akvárium, a myslím, že někdo větší než země se dívá na zemi a jiné hvězdy.“ Opravdu si přeju, aby to byla pravda. Jestli to je pravda, já chci vlastnit malý vesmír v akváriu, dala jej do místnosti a chovala hvězdy, jak se mi líbí.

 

03.08.2020

鈍く濁った大きな月が空の低い位置に浮かんでいて、畏怖の念を抱く。むかしから、満月が苦手だ。瞳孔の開いた目のようで、どれだけ逃げようとしても敵わず、ずっと見つめられている気がする。

A large, dull, murky moon floats low in the sky, awe-inspiring. I have always had a hard time with the full moon. It’s like a dilated eye, and no matter how much I try to escape it, I can’t, and I feel like I’m being stared at all the time.

Nízko na obloze pluje velký, matný, kalný měsíc, který budí respekt. Úplněk mi vždycky dělal potíže. Je jako rozšířené oko, a ať se mu snažím uniknout sebevíc, nejde to a mám pocit, že na mě pořád někdo zírá.

 

02.08.2020

お風呂に入って身体を洗い終え、顔を上げて鏡を見たら、中にいるわたしもわたしを見ていた。

I took a bath, washed my body, then looked up at the mirror. I, who was in the mirror, was looking at me too.

Koupala jsem se, umyla jsem si tělo a pak jsem se podívala na zrcadlo. Já, který jsem byla v zrcadle, jsem se na mě také dívala.

 

01.08.2020

梅雨が明けた。蝉が、地面に落ちたのだろうか、窓越しに不快な音を立てているのが聞こえて、夏が来た、と確信した。きっと瞬きする間に終わってしまう、儚い季節。

The rainy season is over. Perhaps the cicada had fallen to the ground, I heard annoying noise through the window, I was convinced that summer had come. It is an ephemeral season that will surely end in the blink of an eye.

Období dešťů skončilo. Možná, že cikáda padla na zem, uslyšela jsem oknem nepříjemný hluk, byla jsem přesvědčena, že přišlo léto. Je to pomíjivé období, které určitě skončí mrknutím oka.